Naše paní uklízečka mne obdarovala dlouhým seznamem drogistického zboží, které je třeba zakoupit. Vydal jsem se tedy do našeho obchodu Družka.

Nakupuji tam rád, neb tam mají všechno. Vedle žárovek parfémy, vedle svíček hnojiva, u toaletních potřeb různé typy hrábí a vidle atd. Měli celkem vše co jsem potřeboval, ale ne všechno. A tak jsem zajel ještě do malé vesnické drogerie. Potřeboval jsem hygienické kuličky do WC.

V krámě byly dvě dámy a paní prodavačka a vedle ryze drogistických otázek probíraly jiné sousedky a jejich charaktery. Hrabal jsem se v regále, když paní prodavačka na mě zavolala: "Máte ty koule?"

"Už sedmdesát let" odvětil jsem. Dámy se začaly dusit.

"A máte voňavý?" Jedna z dam začala fialovět, druhá už se nepokrytě smála.

"Tak je vyndejte na pult!"
"No nevím, není to kách?" zapochyboval jsem.

Jedna z žen si tiskla pěsti do klína a zřejmě by nepohrdla inkontinečními pomůckami. Druhá vyběhla před krám, kde zlomená o kapotu mého auta řičela smíchy a mlátila pěstičkou do plechu.

Teprve teď paní prodavačka pochopila. "No co, koule jako koule", moc to tedy nezachránila.

Po zklidnění situace, kdy dámy setřely zbytky makeupu z očí a jen se tiše hihňaly, přišla paní prodavačka s dalším příběhem.

"Já tady mán takhle furt něco. Tuhle tu byly taky tři baby. Vybíraly nějaký parfém na dárek. Dobře půl hodiny už tady na sebe cákaly ty smrady a nemohly si vybrat. Za nima nerozhodně stál chlap s jedním malým balíčkem čtyř roliček wc papíru. a tak jsem na něj zavolala - pane pojďte sem, než si ty baby vyberou, tak to já vás třikrát udělám!"

No odezva prý byla též bouřlivá.

Jo čeština, ta je, pane, pěkná mrcha.