Manželka již nechce k moři. Nejsou jí příjemná horka. Nikdy jsme tam jen neleželi. Chodili jsme denně kolem pobřeží nebo stoupali do výšin hor, které se tyčily nad hotelem. Také létat  již nechce. Zbylo nám, ale  Česko, Slovensko a Polsko. Bohatě si s tím vystačíme. Milujeme aktivní dovolenou, turistiku, zajímavosti, hrady, zámky a kulturní akce. Pokud jsme v lázních, tak nechceme procedury, brání nám ve výletech. Lázeňskou cukrárnu, ale navštívíme. Raději než se tlačit mezi stánky s cetkami na kolonádě, nasloucháme tichu na lesních pěšinkách, zpěvu ptáků, zurčení potůčků a burácení bystřin. Až na výjimky nikoho na trasách nepotkáváme. Lidé jsou dnes pohodlní. Proto na internetu jsou především rozšířeny reklamní nabídky s welness. Najíst se, nějakou proceduru a válet se ve vodě.   Docela nechápu, jak nemocní senioři se srdcem, se močí celé dopoledne nebo odpoledne v termálních vodách, kde voda přesahuje 30°C,  když umístěné výstražné tabule je upozorňují, že to ohrožuje jejich zdraví. Každý rok se zavírá nějaká horská bouda. Turistů ubývá. Lidé odmítají se hýbat.   Je to škoda, že tyto ozdoby hor se zavírají a chátrají.

Seznámím vás se svými rekreačními cíli na letošní rok.  Prvomájový čas jsme strávili v Luhačovicích. Zaujala nás komentovaná prohlídka obnovených Jurkovičových Slunečních lázní. Autobusem do sedla Vizovických vrchů a po modré a červené zpět k hotelu. Třináct kilometrů, unavené nohy a vítězná tvář, že jsme to dali. Okruh kolem přehrady je kouzelný.  Nebo jednotlivé úseky Jurkovičova okruhu, který vede po kopcích dokola nad Luhačovicemi, které leží v údolí pod ním. Třeba k Jezírku lásky, na Solné. Byli jsme ubytování v hotelu Harmonie, který poskytuje kvalitní služby a není drahý. Pěkné pokoje, skvělá snídaně a večeře, výběr ze tří jídel. K dispozici je bazén, vířivka a sauna.  Je oblíben mezi seniory, protože do města jezdí od hotelu každou hodinu autobus až k nádraží.

Právě se nacházíme ve Vysokých Tatrách, odkud píši.  Zde v historickém hotelu Grand Praha trávíme druhý prodloužený májový víkend. Denně dáme 13 – 15 km a večer se naložíme do vířivky a plaváním odstraňujeme kyselinu mléčnou z unavených končetin. V Tatranské Lomnici nás okouzlila botanická zahrada a navštívili jsme muzeum TANAPU.

V pondělí odjíždím do jižních Čech, kde budu se svými spolužáky mlynáři trávit čtyři dny. Polovina se na nás dívá již z nebe, ale pořád se chceme vidět a vzpomínat na svá nejlepší léta v životě, kdy jsme byli mladí a měli pouze radosti a žádné starosti, vzpomínáním totiž mládneme. Jezdíme tak společně  každý rok. Loni bylo Slovensko. Byli jsme z celého Československa. Jediné SOU potravinářské v Chrudimi-Janderově, které vyučovalo mlynářské řemeslo. Nachystal jsem jim zajímavý program. Exkurzi do mlýna a těstárny Bratří Zátků v Březí u Českých Budějovic, prohlídka nejstaršího mlýna v Čechách v Hoslovicích u Strakonic, návštěva řezbářského skvostu Máchův včelín a muzeum Budvaru. Grilování na zahradě útulného penzionu U lesa v Českých Budějovicích. Procházka kolem rybníků k minipivovaru Kněžínek, kde ochutnáme místní specialitu jejich piva.

V červnu mě čeká pánská jízda na čtyři dny. Tenis, nohejbal a večer tanec. Osm chlapů ve věku 43 – 81 let. Začátkem července vyrážíme na týden s manželkou do Chřibů. Ubytování máme rezervováno v Lesním penzionu Bunč. Na rozhlednu Brdo. Na jednu a druhou stranu hřebene.  Toulání mezi stromy a skálami.  Busem na Velehrad a zpět pěšky. To samé po prohlídce zámku Buchlovice a hradu Buchlov. Jeden den strávíme v Kroměříži. Památky UNESCO. Překrásné zahrady Podzámecká, Květná   a zámek s bohatou obrazárnou, kde mají i Tiziána.   Poté s kamarádem budeme na čtyři dny putovat po Kysucké magistrále.

V srpnu zavítáme k bratrům na Slovensko. Většinou nás mají rádi a z národů k nám mají nejblíž. Tentokrát jedeme  se synem a vnučkou. Budeme mít k dispozici auto, tak toho stihneme víc. Opomíjený Slovenský kras. Velké množství jeskyň. Domica, Gombasecká, Krásnohorská, Ochtinská aragonitová jeskyně, Jasovská jeskyně. Unikátní krasový kaňon, největší na Slovensku, Zádielskou dolinu nalezneme ve východní části Slovenska, kde Slovenský kras navazuje na Slovenské rudohorie. Dolina je vytvořena v druhohorním vápenci, tak jako celý kras a tvoří Národní přírodní rezervaci o výměře 214 ha. Dosahuje délky 3 km a hloubky až 300 m. Hornické muzeum v Rožňavě, hamr a muzeum kinematografie v rodném domě bývalého slovenského prezidenta Schustera v Medzevě. Dále zámek Betliar a hrad Krásná Horka. Spát budeme v příjemném penzionu Skalní Růže v Gemerské Horce, kterou vlastní příjemná a vstřícná paní, kde nabízí chutná domácí jídla. Osvěžit si zajedeme do termálního jezera v Tornale.

Koncem srpna vyrážíme s chlapy ve složení 72, 72, 74 a 77 let na náročnou Velkou  Fatru. Majestátná žulová Tlstá, nádherná jako namalovaná  vápencová hora Ostrá, Drieňok a další. Chodíme podle GPS a někdy spíme dědkové, jako zamlada, pod širákem.

Přesouvám se k měsíci září. Začátkem září jedu s manželkou do České Kanady. Najdete tu hluboké lesy se zajímavými skalními útvary, nespočet rybníků, původní louky. Zdejší fauna a flóra se vyznačují bohatou rozmanitostí druhů. Ubytováni budeme ve Slavonicích v dochovaném renezančním městě. Je to jedno z nejkrásnějších měst u nás. Pod historickými domy se vinou chodby slavonického podzemí. Hlavou uložíme v historickém domě U Giordánů. V přízemí domu je renezanční mazhauz a v prvním patře bývalá luteránská modlitebna s příběhem Janova zjevení na stěnách. Po červené značce se vydáme přes zaniklou středověkou ves a systému opevnění postavené před válkou na hrad Landštejn. Kolem Moravské Dyje doputujeme do Dačic, kde je zámek a muzeum kostky, kterou poprvé na světě vyrobili ve zdejším cukrovaru. Dále půjdeme  na skálu  Ďáblovu prdel, Český Rudolec a projdeme se po Graselových stezkách, který tam v okolí loupil. Podle něho se používá slovo grázl. Projedeme se historickou úzkokolejkou a navštívíme další zajímavosti této oblasti. 

Na prodloužený víkend sv. Václava jedeme se ženou relaxovat do Lázní Jeseník. Ubytováni budeme v lázeňském domě Priessnitz, kde dýchá noblesa konce 19.století.   Hotel nabízí zázemí pro lázeňské a wellness procedury. V lázeňském domě se nachází vnitřní bazén, vířivka, sauna a solná jeskyně.  Hosté mohou využít balneopark, kde se mohou brodit potůčky, vyzkoušet Priessnitzovy lavičky nebo Priessnitzovy střiky. Na nejodvážnější návštěvníky čekají i přírodní sprchy se studenou pramenitou vodou. K využití je taktéž Fitpark umístěný přímo nad hotelem.   Dáme dvě túry. Z Rejvízu přes rozhlednu Zlatý Chlum a vyhlídku  Čertovy skály zpět do lázní. Přes Studniční horu, která je poseta portály studánek, kde pramení voda do Žulové. Trasy jsou do 15 km. 

V říjnu jedu ještě se spolužákem poznávat Srbsko a Kosovo. Možná Silvestra strávíme se širší rodinou opět v Karlově Studánce. To by tak bylo všechno. Možná si dáte otázku, kde na to beru? Mám slušný důchod, odpracoval jsem 53 let a dosud na pár hodin se účastním pracovního procesu. Stejně jako manželka. Peníze na pohřeb máme   odloženy, nějakou rezervu a zbytek utrácíme za vybavení bytu, náklady na zdraví, kulturu a rekreaci. Možná namítnete, že člověk musí být na to zdravý. Nejsem. Nemocný jsem na srdce, mám kardiostimulátor, dvanáct let diabetes a neuropatii, umělý kolenní kloub a špatně slyším. Jenže mám vůli a chci si ještě toho, co nejvíc užít.