Když jarní květinky září a sluníčko také - tak nám překrásná příroda svou náruč otevírá dokořán...

  Velikonoce jsou už za námi a já jsem si až dnes udělala trochu výlet autobusem. Chtěla jsem se skutečně pokochat víc krásou přírody. A je se na co dívat...

  U domečků září narcisky, tulipány, fialky, sedmikrásky, sněženky už odkvetly, vykukuje už i medvědí česnek. Všude také oslńuje svou krásou zlatý déšť, magnolie, na mnoha stráních se chlubí svojí bělostnou nádherou trnkové keře. Bohužel rozkvetly už i meruňky, u kterých nikdo neví, zda odolají ranním mrazíkům...

  A jak tak jedu autobusem a dívám se z okna vidím na mnoha vesničkách stále hezkou a pestrou velikonoční výzdobu, s kterou se mnozí velmi rádi potěší a také ji obdivují. Někde je plno vajíček uvázaných venku na větvičkách keřů před rodinnými domky, jinde jsou vyzdobena vajíčkami i okna budov.

  Nedávno jsme měli v Klubu seniorů zajímavou přednášku na téma: Československá kinematografie počátkem 40tých let minulého století. Viděli jsme i ukázky některých filmů - Hotel Modrá  hvězda, Řeka čaruje, Prstýnek a jiné podobné.

  V těchto filmech nás starší určitě nejvíc fascinuje krásná čistá příroda, procítěné mezilidské vztahy a větší soudržnost lidí. Všechny tyto filmy byly natáčeny ve válce a přesto dokázaly diváky úplně uchvátit. Dnes žijeme většinou v blahobytu a tím se snad i víc snižuje ta potřeba větší lidské pospolitosti...

  A právě proto když cestuji teď po Velikonocích těmi maličkými vesničkami a vidím, co dokáží lidé nezištně vytvořit za ozdoby na velikonoce - tak mám velikou radost. Oni to nedělají jen pro sebe, ale pro celou vesnici a i pro ty ostatní, kteří jimi jen projíždějí. Fotografií nemám moc - protože ty, které jsem fotila jen z okna autobusu nejsou kvalitní. Ale když někde uvidím něco velmi zajímavého tak ihned vysednu, vytáhnu svůj starý fotoaparát a jedu dál až dalším autobusem...

   Ale o ty nádherné dnešní pohledy bych se s vámi chtěla velmi ráda podělit  ♥