Prapůvodně se jmenoval Jan, ale říkalo se mu Marek. Zdá se, že jeho matka se jmenovala Marie a patřila jí Getsemanská zahrada. A právě ona, bohatá vdova, jednoho čtvrtka uspořádala večeři, která se později proslavila jako "poslední"...

Oné noci vzbudil chlapce Jana (s přídomkem Marek) velký hluk. Vstal a šel se podívat,  co se děje.  A viděl... Zatýkali Ježíše a brali i další. I jeho chtěli odvést, ale Marek se jim vysmekl a utekl. Nahatý. Pochopům zůstala v ruce jen jeho bederní rouška.

Postaral se o něj apoštol Petr, který ho později i pokřtil. A natolik si chlapce oblíbil, že ho nazýval svým synem. Měl ho u sebe jako pomocníka až do jeho dospělosti. 

Jenže mladíka Marka to táhlo do světa. Když poznal Pavla z Tarsu vydal se s ním v roce 44 na svou první misijní cestu. Ještě s nimi jel Barnabáš, Žid původem z Kypru, což byl zřejmě Markův bratranec. Nejdřív evangelizovali v Antiochii, pak na Kypru.

(Pixabay)

Poté vyrazili do Malé Asie. Tam se asi pohádali. Buď Marka vyhnali nebo se rozhodl do Jeruzaléma vrátit sám. Pak už ho Pavel na další misijní cestu s sebou nechtěl.  A tak se Marek s Barnabášem udělali pro sebe a vyrazili po vlastní ose znovu na Kypr. Psal se rok 50.

V mezidobí se Marek určitě často vídal s apoštolem Petrem. Důkazem je jeho evangelium - Evangelium podle Marka. Jde totiž o sebraná Petrova kázání, zapsaná na žádost římských křesťanů.

 Proto je hlavním Markovým atributem kniha. Někdy svitky. Jeho evangelium. A druhým, ještě slavnějším atributem je lev. Proč? Evangelium podle Marka totiž začíná vyprávěním o Janu Křtiteli:

Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘

No a za krále pouště byl tehdy považován lev. Trošku krkolomné, ale prý to tak je. 

Zpět k běhu Markova života. Roztržka s Pavlem asi moc vážná nebyla. Určitě museli spolupracovat,  jelikož je dokonce v Jeruzalémě oba zavřeli. Pavla z Tarsu drželi ve vězení v Cesareji ještě dva roky a pak ho převezli do Říma. Propuštěný Marek ho během té doby určitě navštívil.

 

Výřez z malby Albrechta Dürera (16.stol.) - Sv. Marek (vlevo) a sv. Pavel (fotokopie z knihy Rok se svatými)

Za nějakou dobu odjel Marek do Alexandrie, aby tam založil novou křesťanskou obec. A stal se tam biskupem. Pohanů tam bylo tolik, že Marek evangelizoval takřka pořád.  Ale občas do Říma musel. A tak byl byl v roce 63 nablízku apoštolům Petrovi a Pavlovi v době jejich mučednické smrti. Tehdy ještě nemohl tušit, že ho v Alexandrii čeká jeho vlastní a konečné martyrium.

K němu došlo kolem roku 68. Byly Velikonoce a 25. dubna sloužil biskup Marek mši. Do kostela vtrhli místní rozzuření a zfanatizovaní bezvěrci. Povalili Marka na zem a kolem krku mu uvázali provaz. Načež ho vyvlekli ven z kostela a vláčeli ho kamennými hrbolatými ulicemi Alexandrie. Nepřestali, dokud ho neusmýkali...

 

 Fra Angelico (1432-1433) UMUČENÍ SV. MARKA (Tabernakulum z Linaioli - Wikimedia Commons, volné dilo)

Traduje se, že když Marek Evangelista skonal, strhlo se z nenadání strašlivé krupobití. Jen díky němu mohli křesťané zmučené tělo vrahům vzít a důstojně pohřbít. Proto naši předkové světce vždycky prosili o pomoc při bouři a o ochranu před  ničivými kroupami.

Když téměř o osm století později převáželi Markovy ostatky do jeho funglnové baziliky v Benátkách, strhla se mořská čina nevídané síly. Loď skoro ztroskotala. Najednou se  posádce  zjevil sám Marek a navedl loď k ostrůvku,  kde bouři přečkali. Tehdy vznikl, po knize a lvovi,  další atribut světce - loď. 

Benátky (cca 1730), veduta od  Canaletta - Náměstí sv. Marka s bazilikou  (Wikimedia Commons, volné dílo)

Přesto není Marek patronem rybářů a námořníků. Post už byl totiž obsazen sv. Petrem a jeho bratrem Ondřejem. Marek dostal jiné úkoly. Stará se o notáře, stavební dělníky, zedníky, sklenáře, skláře, košíkáře, o malíře na sklo a písaře. A proč není patronem gondoliérů? Za Marka ještě nebyli, a tak je později dostal pod své svaté křídlo náš Jan Nepomucký...

No a když už má Marek svůj svátek 25. dubna,  tak má u nás ještě v popisu práce varující nápovědy v rámci počasí:

- Jiří a Marek, mrazem nás zalek

- Jiří a Marek první ledoví muži 

- Na svatého Marka leze žába z járka

Asi nejproslavenější je ale agrotechnická pobidka k sázení brambor, která se vždycky dodržovala:

 

(AI) 

TAKŽE VZHŮRU DO TOHO!

 

S využitím zdroje: Rok se svatými (Schindler, Schauber); Karmelitánské nakladatelství; Nový Zákon;  List Koloským (sv. Pavel).