Galerie Hollar je samostatná galerie v centru Prahy (Smetanovo nábřeží 995/6, Praha 1 – Staré Město) provozovaná Spolkem českých umělců grafiků HOLLAR. Tento Spolek byl založen v roce 1917 a patří k nejstarším a nejvýznamnějším uměleckým spolkům v Česku. Název má po Václavu Hollarovi (1607–1677), významném českém barokním rytci a kreslíři, jehož dílo výrazně ovlivnilo evropskou grafiku. Od roku 1937 Spolek provozoval ve vlastní režii výstavní síň pod názvem Galerie Hollar, a to až do roku 1972, kdy byla jeho činnosti pozastavena, protože neodpovídala ideologickým požadavkům normalizačního komunistického režimu po potlačení Pražského jara 1968. Tím pádem ustala i činnost galerie. Po pádu komunistického režimu v listopadu 1989 byl Spolek Hollar znovu oficiálně obnoven. Galerie poté opět začala fungovat jako výstavní prostor. Její slavnostní otevření se konalo 27. března 1991.

V současnosti má Spolek přes 190 členů – grafiků, teoretiků a tiskařů. Galerie každoročně pořádá cca 12 výstav, většinou zaměřených na současnou českou i evropskou grafickou tvorbu , na nichž vystavují členové spolku i pozvaní autoři. Aktuálně v Galerii Hollar probíhá až do 1. března 2026 výstava Možnosti přenosu. Svá díla vystavují Patrik Hábl, Zuzana Růžičková a Klára Stodolová (viz https://hollar.cz/vystavy/).

Patrik Hábl se narodil 10. července 1975 v Gottwaldově (dnešní Zlín). Žije v Praze a od roku 2007 pedagogicky působí na Vysoké škole uměleckoprůmyslové. V roce 2025 byl jmenován profesorem. Od roku 2016 je členem Spolku Hollar. Podrobnější informace o něm, jakož i informace o jeho tvorbě, výstavách a zastoupeních ve sbírkách včetně přehledu jeho prostorových vstupů současného umění do významných historických staveb lze nalézt na odkazech https://cs.wikipedia.org/wiki/Patrik_Hábl, www.patrikhabl.com a https://hollar.cz/umelci/habl-patrik/. V Galerii Hollar jsou vystaveny abstraktní obrazy s vytrháváním a symetrií. Obrazy jsou symetrické nikoli proto, že by byly „malované podle osy“, ale proto, že vznikají procesem přenosu nebo otisku. Autor plátno přeloží nebo přitiskne k jiné ploše, případně pracuje s dvojicí pláten, která jsou v určitém okamžiku spojena barvou. Výsledkem pak je nejen otisk a přenos materiálu, ale de facto i dojmu. Malbu zároveň Hábl experimentálně narušuje (trhá).

Zuzana Růžičková, narozená 1982 v Olomouci, žije a tvoří od roku 2012 v Praze. V letech 2006 – 2012 studovala na Akademii výtvarných umění v Praze. Základnu má ve starém továrním prostoru Pragovky ve Vysočanech. V roce 2023 byla nominována na cenu Vladimíra Boudníka. Je také členkou Spolku Hollar. Další informace se lze dočíst na odkazech https://zuzanaruzickova.webnode.cz/ a https://hollar.cz/umelci/zuzana-ruzickova/. V Galerii Hollar jsou vystavena dvě díla vytvořená experimentální tiskovou technikou – gázotiskem. Při ní se snímá malba či nánosy pigmentu pomocí gázy a vodou ředitelného lepidla. Vzniká tak otisk materiálu z plochy či matrice na textil či plátno místo standardního hlubotisku nebo sítotisku. Ve svých projektech pracuje s otisky a obtisky vzniklými z materiálů, které sama připravuje.

Klára Stodolová, česká malířka a grafička, se narodila v roce 1977. Studovala na Akademii výtvarných umění v Praze — grafiku u Jiřího Lindovského, Vladimíra Kokolie a konceptuální tvorbu u Miloše Šejna. Od roku 2016 je členkou Spolku Hollar. Její tvorba je spojena s malbou přírody, zachycováním krajiny, květin, stromů, listů a jiných motivů v akvarelu i v pastelových technikách. Maluje často v plenéru (v přírodě), kde zachycuje proměny světla, počasí, pohyb a atmosféru prostoru. V některých výstavních projektech propojuje malbu s osobními pohybovými zkušenostmi — například tancem Biodanza. Ten vznikl v 60. letech v Chile. Nejde o tanec ve smyslu choreografie, tančí se bez naučených sestav. Biodanza rozvíjí radost, uvolnění a energii, schopnost vnímat vlastní tělo, emoce a jejich vyjádření atd. Často se o ní mluví jako o tanci života. Více o malířce je na odkazu https://hollar.cz/umelci/stodolova-klara/.

Za článkem jsou 3 fotografie vystavených olejomaleb Patrika Hábla (dílo Otisk města na první obrázku uprostřed měří na délku 950 cm!), dvou gázotisků Zuzany Růžičkové a jedno foto všech vystavených akvarelů Kláry Stodolové.

Galerie Hollar má otevřeno v době konání výstav od středy do neděle od 12 do 18 hodin. Vstup na výstavu je zdarma, nicméně přístup není primárně bezbariérový.

A pro mimopražské na závěr ještě uvádím další místa v Česku, kde lze od února shlédnout výstavy Patrika Hábla. V Rožnově pod Radhoštěm v galerii CREARS bude vystavovat svá díla Patrik Hábl se svým mladším bratrem Reném (narozen 1986) od 14. 2. do 21. 3. 2026. Galerie CREARS vznikla z vize akademického sochaře Igora Kitzbergera – mecenáše, sběratele a výrazné osobnosti české výtvarné scény. Otevřena byla v roce 2008 a od roku 2010 sídlí v elegantní prvorepublikové vile na Nábřeží dukelských hrdinů 442 v Rožnově pod Radhoštěm (další informace viz www.galeriecrears.cz).

V kostele Panny Marie Sněžné v Olomouci bude v období 18. 2. až 6. 4. 2026, tedy od Popeleční středy během celé postní sezóny až po Bílou sobotu den před Velikonoční nedělí, vytvoří Patrik Hábl intervenci postního obrazu do prostoru kostela a nahradí klasickou oltářní výzdobu vlastním vizuálním řešením, které nechává vyniknout jiný typ vnímání sakrálního prostoru (viz www.farnostsnezenka.cz/kostel/, kde se lze dozvědět i dějiny výstavby a výzdoby kostela).

Pokud někdo ze čtenářů tyto mimopražské výstavy navštíví, jistě i ostatní Íčkaři uvítají, když se s nimi podělí o své dojmy.