Za pár dnů se s námi rozloučí letošní rok, a začnou se odvíjet nové kuličky dnů na náhrdelníku života. Nikdy jsem nijak zvlášť neprožívala Silvestra ani oslavy Nového roku. Nemám ráda organizované veselí, a vůbec cokoli, do čeho jsem nucena proti své vůli a svému přesvědčení.

Letos však udělám výjimku a zkusím se alespoň zamyslet nad uplynulými měsíci. Loňský rok byl pro mne značně problematický, takže vstup do toho letošního – v klidu a pohodě – jsem si docela užívala. První dva měsíce jsem hlavně odpočívala a přemýšlela, co dál … Provedla jsem různé změny ve svém bytě, pochopitelně k lepšímu a začala plánovat.

Jedním z prvních kroků byl návrat na tuto webovku pro seniory. Zaregistrovala jsem se zde totiž zhruba před deseti lety po nějakém čase, co mi zemřel manžel a já si myslela, že by mi to mohlo pomoci najít cestu zpátky do života. Jenže člověk míní a život (či Pán Bůh) mění ...

Letos v předjaří jsem se tedy vrátila na i60 neboli íčko, jak říkají ti, kteří si jej oblíbili. Nejprve jsem si začala prohlížet fotografie, číst různé příspěvky, seznamovat se s profily účastníků, a postupně se začala zapojovat i já.
Během svého profesního i soukromého života jsem poznala mnoho lidí ze všech sfér společenského, kulturního i politického života. Vždycky jsem se však utvrdila v dávné pravdě. Čím více toho tito lidé vykonali, dokázali, udělali pro druhé, tím byli a jsou skromnější.

Znovu jsem to poznala i zde na íčku. Ač valnou většinu přítomných autorů, fotografů, básníků, glosátorů a dalších přispěvatelů osobně neznám, zjistila jsem, že ti, kteří opravdu něco umějí, jsou skromní. Píší, veršují, fotografují, jsou milí, slušní, vstřícní a ochotní. Pomohou třeba jen dobrým slovem, úsměvem …. Nemají potřebu kohokoli neustále poučovat, urážet, být arogantní …..

Setkávají se zde lidé mnohých profesí, stupňů vzdělání, životních zkušeností, ze všech koutů české země. Někteří mají své milující rodiny, jiným nemoc či jiná osudová rána jejich nejbližší již vzala. Někteří jsou stále ještě zdraví, jiní mají různé zdravotní komplikace nebo omezení, jsou zde i tací, kteří různá krutá onemocnění překonali nebo s nimi právě teď bojují.

Jsme všichni senioři, ač různého věku, zdravotního stavu či životních zkušeností. Ukočírovat takové společenstvo je práce nelehká.

Poznala jsem na íčku několik lidí, jichž si vážím, obdivuji jejich tvorbu. S některými jsem se seznámila, jiné poznala osobně, někteří mne ovlivnili i v mém soukromém životě. Děkuji všem dobrým a vzácným duším, které mne pustily do svých životů.

V letošním roce došlo v mém životě k mnoha zásadním změnám, které se neustále vyvíjejí a ovlivňují jej i do budoucna. Nevím, jaký ten příští rok bude a co mi přinese. Vím pouze jediné. Do života mi vstoupila Láska a po mnoha letech žiji šťastný, spokojený a zcela naplněný život.

Děkuji těm, kteří mne tím letošním rokem provázeli. Všem íčkařům bez výjimky chci do nadcházejícího roku popřát hodně spokojenosti a zejména pevné zdraví.

Zkusme být na sebe hodní a více se usmívat. I když třeba zrovna nemáme důvod, něco nás bolí, trápíme se nebo nám někdo ublížil. S úsměvem a srdcem plným lásky jde opravdu všechno lépe.