Píše se rok 2025 a za chvíli budou Vánoce... Vánoce roku 2020 byly pracovní; budovala jsem svůj domov. V únoru 2021 jsem se do něj nastěhovala a nastalo období nejkrásnější – zařizování. Každá holka určitě potvrdí, že je to prostě radost snášet do hnízda. Moje finanční prostředky byly prakticky vyčerpané, leč moje odhodlání a pomoc kamarádů nikoli. Už během rekonstrukce jsem si pořídila postel i matraci, stůl, židle, police, kuchyni. A všechno v akci! Stala jsem se odbornicí na vyhledávání slev, co platily třeba jen pár dní, a tak jsem ušetřila často i padesát procent z ceny původní. Obchodní řetězce mi ochotně po zaplacení schovaly vybrané kousky ve svých skladech, dokud nebudu mít svůj byt hotový. Tímto chci poděkovat firmám IKEA a JYSK. Prakticky veškerý nábytek jsem si smontovala sama, pouze s knihovnami a postelí mi pomohli kamarádi. Taky montáž kuchyně a vrtání do zdí jsem přenechala šikovnějším.

V březnu roku 2021 jsem se dobrovolně vzdala nároku na bydlení a odevzdala ho do tlapek kotěte šlechtického původu, neboť vězte, že jsem si za poslední peníze pořídila britského kocourka Finna, a ten hned po příchodu ochotně převzal správu majetku.

Od toho památného dne bydlím s krásným modrookým šlechticem a život je v pořádku.

Kolaudace bytu proběhla v květnu 2021 v kruhu nejmilejších kamarádů v době nejtvrdšího lockdownu, ale nebylo nic, co by nám zabránilo důkladně můj nový domov zkolaudovat. I sabráž z lodžie se uskutečnila!

Od té doby uplynulo pár let. Pokaždé, když někam jedu, pokaždé se těším domů, jako jsem se nikdy netěšila. Můj domov je moje všechno; svoboda, naděje, síla, odhodlání. Navíc je můj domov obýván tím nejkrásnějším kocourkem na celém světě! Ti, kteří si museli vybojovat svou svobodu, a domov vybudovat vlastními silami, mi určitě rozumí. A taky samozřejmě ti, kdož mají doma svoje chlupaté spolubydlící.

(Psáno v prosinci 2025)

Křesla a stolek jsou po mých rodičích.

 

Vánoce 2024