Mám ráda náš kraj. I když příroda v Ústeckém kraji dostala v minulosti hodně zabrat díky uhelnému průmyslu, i když není nejlépe vybavený oproti jiným krajům v naší zemi, tak ho mám ráda.

Narodila jsem se tu, chodila do školky, do školy, vdala se tu, vychovala děti a mám tu pevné kořeny. Proměny Bílinska jsou až neskutečné a já u toho byla a pořád jsem.

Jsme obklopeni Radovesickou výsypkou. Radovesickou proto, že vznikla na místě, kde stávala obec Radovesice. Nebyla jediná, která zmizela z povrchu zemského, kvůli rozšiřování těžby hnědého uhlí. A na těch místech po desetiletí Doly Bílina provádějí rekultivaci. Dnes už jsou leckde krásné louky, jezírka, stromové porosty a jsou to ideální místa pro procházky, pro cyklistiku, prostě jsou to nekonečné killometry pokud nohy slouží. Využívám jak kolo, pak také krásné procházky s mým chodským psem. Tedy je to psí holka, která toužebně čeká, kdy zase spolu vyrazíme. Někdy si dáme sraz s kamarádkami v Kostomlatech, ale převážně chodím sama. Jsou to báječné chvíle, kdy si pročistím hlavu, načerpám energii, zhluboka se nadechnu a řeknu si. Božínku, na tom světě je tak krásně. Z kopců vidím vesničky i Bílinu, z jedné strany Milešovku, z druhé Bořeň, z třetí Teplickou vodárenskou věž.

Po modré turistické značce lze dojít z Bíliny až do Kostomlat pod Milešovkou. Přiznám, že jsem tuhle trasu ještě nevyzkoušela. Chodím raději po rozlehlých pláních, kolem rybníčků, po svazích, většinou posekaných, chodím po zemi bývalých vesniček Radovesic, Dřínku, Lyskovic a Chotovenky. Na území bývalých Radovesic je symbolická brána přímo nad zasypaným kostelem. Věřte, když jsem poprvé stanula v této bráně, pocítila jsem hlubokou, přímo nábožnou úctu ke všemu, k lidem, k přírodě, ke všemu, co se tu odehrálo. Radovesice byly celé zbourány, jen kostel byl zasypán. Třeba jednou v daleké budoucnosti se bude bádat, odkrývat minulost. Kdo ví?

Krajina je krásná v každém ročním období, přidala jsem i několik zimních fotek. Zimní krajina zasypaná sněhem je kouzelná, nedotčená, třpytí se jak démanty. A protože tudy nevedou silnice, tak je i vzácně čistá. Tak to jsou moje procházky, nejen podzimní.

Jen si přeji, aby i v dalších letech tyto rekultivované plochy byly přístupny milovníkům přírody a pokud přijdou budoucí vlastníci, snad zůstane krajinný ráz zachován. 

Fotogalerie