Možná je to divné, možná přirozené. Nevím. Já to tak, ale cítím. Baví mě čím dál více  pracovat. Kamarádi se diví.  Myslím tím ovšem málo, přiměřeně, méně často. Pouze pro radost, nikoliv z povinnosti. Samozřejmě práci, na kterou stačím.  Je to pro mě smysluplně strávený čas na rozdíl od televize. Pracuji několik hodin týdně.  Vždy to tak ale nebývalo. Býval jsem i líný, flákal jsem se a byl jsem nezodpovědný. Dnes to nesnáším.  Myslím si, že s přibývajícím věkem zraji a rád přijímám výzvy. Odpočívat se mi líbí, ale po nezbytné regeneraci musím konat nějakou činnost. Možná bych si na smrtelné posteli promarněný čas vyčítal. 

Učím se rád nové věci. Je fajn, když si umíte zaplatit dovolenou bankovním převodem i do zahraničí. Nemusíte sebou tahat velkou hotovost a jste v klidu, že máte vše uhrazeno a potvrzeno. Nebo chodit po neznačených cestách podle GPS.  Manželka mě naučila, jak se zapíná pračka, jak žehlit, obsluhovat mixér a elektrickou troubu. Bydlím v paneláku, tak dělám i „ženské práce“.  Občas peru, žehlím a udělám nějakou pomazánku. Mám rád škvarkovou, česnekovou nebo rybičkovou. Vařím rád, ale jen pro kamarády, když spolu někam vyrazíme. Jídlo uvařím a následně ho sterilizuji, uložím a na akci potom ohřeji, k tomu přílohy brambory, knedlíky, rýži nebo těstoviny. Máme to na jednoho za 90,- Kč. V restauraci za dvě stě. Klukům (65+) má strava chutná. Doma mám kulinaření zakázáno. Žena mě do kuchyně nepustí, vetřu se tam dopoledne, kdy je v práci. 

Samozřejmě, že žehlím především rovné věci, ale i košili zvládnu. Myčku doma nemáme, ale po dotazu paní doktorky z kožní ordinace na manželku, zda ji  vlastníme, odpověděla žena nikoliv.  Kdo myje tedy u vás  nádobí? Manžel. Tak to je „dobrá myčka“. Žena má od narození atopický ekzém a saponáty ji dráždí pokožku na rukách, tak to převážně dělám já. 

Při práci rád poslouchám rozhlas. Písničky i slovo mluvené. Mnoho nového se tam dozvím. Televizní seriály nemusím. To je spíše ženská záležitost. Láska, vztahy, intriky, zrada, podrazy, nenávist. Vášně a emoce. Já chci klid. Nechat mozek odpočívat. Také americké akční filmy je pro mě ztráta času. Střílejí po něm ze samopalu a on utíká a pořád je živý? Blbosti. My, co jsme byli na vojně, víme, že stačí jedna dávka a už leží. To se raději zvednu a půjdu žehlit utěrky, ručníky, trenýrky, trička a povlečení.