Ragby se hraje po celém světě. Ragbyové konání řídí mezinárodní ragbyová federace zvaná World Rugby se sídlem v irském Dublinu. World Rugby sdružuje 132 národních federací s celkovým počtem hráčů přibližně 8,4 milionů. Zároveň World rugby uvádí, že počet příznivců ragby čítá zhruba půl miliardy fanoušků.
Nejpopulárnější je ragby v zemích britského Commonwealthu (Společenství národů), což je dobrovolné sdružení 56 nezávislých států, které vzniklo z bývalého britského imperia a je dobrovolným sdružením zemí se společnými historickými vazbami a sdílenými hodnotami. Mezi tyto hodnoty patří i ragby. Pochopitelně, že ragby je populární v zemích Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, tedy v Anglii, Severním Irsku, Skotsku a Walesu. Dále v Evropě ragby patří k nejpopulárnějšímím sportům v Irsku, Francii a Itálii.
Je zajímavé, že ragby je velmi populárním sportem na jižní polokouli. V Africe je ragbyovou velmocí Jihoafrická republika, která je aktuálním mistrem světa. V Jižní Americe je největším favoritem tým Argentiny, asijskému ragby vévodí Japonsko, na severoamerickém kontinentu je populárnější v Kanadě, než v USA. Ragby je fenomenem na australském a oceánském kontinentě. Ve světové špičce se drží nejen Austrálie a Nový Zeland, ale i ostrovní státy Fidži, Samoa a Tonga.
Mnohá ragbyová národní družstva mají své neoficiální názvy. Hráči Nového Zelandu jsou známí pod přezdívkou „All black“(Všichní v černém, celí černí). Jihoafrická republika vystupuje pod přezdívkou „Springboks“ neboli česky antilopy skákavé, Australané jsou „Wallables“ - klokani, Argentinci se přezdívají „Pumas“, neboli pumy. „Red roses“ se nazývají dle národního symbolu rudé růže Angličané, „Les Blues“ jsou modří Francouzi, Italie, jsou azuroví, tedy „azzurri“ a Japonci Brave Bloosoms, tedy statečné květy.
Kromě přezdívek mají mnohá družstva různé rituály. Nejznámější rituál má družstvo „All Black“, tedy Nový Zeland. Je to takzvaná „Haka“. Novozelanďané ho na hřiši provádějí před každým mezinárodním zápasem a je velmi důležitý pro družstvo a atraktivní pro diváky.
Původem Haky je domorodý maorský válečný tanec. Gesta a pokřiky synchronizované jedním z vůdců týmu, které jsou obsahem tance, slouží k vyjádření emocí, posílení soudržnosti a hráči tancem zastrašují soupeře. Tančí se pro dodání odvahy a k soustředění. Efekt gest kterými jsou podupávání, máchání rukama, koulení očí a plazení jazyka mají za cíl vzbudit v soupeři respekt. Tanec „Haka“ je ke shlédnutí na tomto odkazu, který vřele doporučuji shlédnout:
https://www.youtube.com/results?search_query=Haka
Soupeři obvykle reagují na haku nějakým vlastním rituálem, například na ukázce se Francouzi seřadí do „šipky“, což je základ útočné akce a postupují proti novozelanskému týmu. Je to vzkaz Francouzů, že se nebojí a nenechají zastrašit.
Rituály a tance obdobné hace mají i mnohá další družstva, zvláště z oblasti Tichomoří.
Pokud se týká ragby v České republice, je to sport, o který je střední zájem, který, zdá se, je na vzestupném trendu. Ragby hrají tisíce ragbystů zhruba v pěti desítkách klubů. Ragby se hraje v různých stupních úrovně od dětských turnajů až po extraligu a to v kategorii žen i mužů.
A jak je na tom české ragby ve srovnání se světem? Podle žebříčku orgánu World Rugby jsou české týmy tak uprostřed hodnocených družstev. Česká ženská reprezentace je hodnocena na 41. místě z 66 hodnocených týmů světa, muži jsou na tom o poznání lépe, neboť zaujímají 30. místo ze 114 hodnocených reprezentací. Zda se, že české ragby má stoupající trend. A to je pozitivní.
Seriál ještě nekončí, bude mít další pokračování.