Když jsme se z velkého třípokojového panelového bytu přestěhovali na důchod do malého domečku pod lesem, nastala otázka "Kam s nimi?" S těmi kávovými, čajovými a broušenými soupravami, kterých jsme měli doma plno v naší velké nábytkové stěně. Byly to hlavně svatební dary od našich příbuzných. Nechali jsme si jen prostřední část nábytku, kterou tvořila knihovna. A tehdy jsem v počítači narazila na největší internetový bazar Aukro, a jsem mu věrná celých dvacet let.

Začala jsem s úspěchem prodávat vše, co už jsme nepotřebovali, co se nám přestalo líbit, co zabíralo zbytečně místo. A musím se pochválit, byla jsem v tom úspěšná. Prodala jsem i své početné sbírky všeho, co se dalo sbírat. Odznaky, ubrousky, známky.... Do dnešního dne jsem uskutečnila 204 prodejů a 118 nákupů. Mám 100 procentní hodnocení, to znamená, že všichni byli spokojení. O mých úspěších se dověděli moje kamarádky a naši sousedi. Začala jsem prodávat i jejich nepotřebné věci. Třeba pro umělohmotné bleděmodré židle naší sousedky si přijeli až z jedné instituce Václava Havla z Hradce Králové. Soused, bývalý voják si přišel na docela velký balík za nárameníky, odznaky, pásky a torny. 

A už se dostávám k podstatě věci. Když ono se tam dá nejen prodávat, ale i něco hezkého koupit, a já jsem tomu propadla. Začala jsem si pořizovat hezké staré konvičky, malé porcelánové hrníčky na čaj nebo na kávu. Ne celé soupravy, jeden nebo dva, nanejvíš tři kousky. 

Manžel mi musel do kuchyně zhotovit dvě poličky, na které jsem si tyto svoje oblíbené kousky vystavila. A aby se na ně jenom neprášilo, rádi si do nich uvaříme malé kafíčko, nebo bylinkový čaj. Ještě mají jedno využití. Ráda fotografuji, a když je venku nevlídno, tak vytvářím a fotím různá kýčovitá zátiší, kde hrají hlavní roli. Hlavně okolo Vánoc se tím bavím, a tvořím vánoční přání pro přátele. 

Vidíte, že senioři se můžou bavit různě, a zpříjemnit si tak podzim života. Já jsem teď prodej a nákupy omezila. Jednak doručení balíku podražilo, a už mám těch "serepetiček" docela dost.

Fotogalerie