Je 28.10., výročí založení Československa. Bude se vyznamenávat. Při té příležitosti uvažuji, zda opravdu máme, či nemáme osobnosti, které by inspirovaly. Nebo si donekonečna vystačíme s totemizací T.G. Masaryka, u nehož by zjištění genetického profilu patrně odpovědělo na otázku, zda jeho počin byl naplněním touhy Čechů a Slováků po samostatném státu, či jen truc zapuzeného synka proti císařskému tatínkovi, s totemizací V.Havla, který nebyl politikem, spíše jen maskotem světové politiky, totemizací Járy da Cimrmana, který je fikcí, či v poslední době totemizací Dany Drábové,  která většinu naší společnosti zaujala spíše svojí tělesnou konstitucí a ventilací politických názorů, neboť  její odbornosti jaderné fyzičky většina společnosti nerozumí a nebyla schopna posuzovat.

Zajímlo by mne, zda v naší společnosti jsou skryté osobnosti vědecké, kulturní, společenské, podnikatelské, sportovní, či z jiných oborů, které by dosahovaly špičkově srovnatelné úrovně se světem. Pakliže ano, proč je nevyhledáme, nevyzdvihneme a nepostavíme je na piedestály za následování hodné vzory?!