Čtu na sociálních sítích, jak jsou  někteří lidé ze života unavení, nešťastní, trpí úzkostí, depresí. Neví co se životem? Jakoby jim překážel. Potřebují prý pomoc psychologa, psychiatra nebo terapeuta. Jsou prý vystresovaní, ale kdo není, mají těžký osud, kdo nemá? Každý, ale musíte to brát tak, že to patří k životu.  Přesto jsou lidi, kteří se i potom umí smát.

 Za všechno mohou ostatní. Za mé neúspěchy, oni mi přece hází klacky pod nohy. Já za nic nemohu. Nemám štěstí. Takové výmluvy ve svém věku mě neohromí. Tak ne. Život je o chtění, o vůli něco udělat, abych byl šťastný. Nebo se nehnout z místa, vzlykat a naříkat nad sebou.  Myslím si, že je život dar a nebudu si ho krátit smutněním, lkaním, naříkáním. Naopak, já i většina lidí se z něho radují. Jsem také senior, ale poslouchat někdy své vrstevníky v obchodech, v MHD u doktora a jinde je hrůza. Tolik negativní energie se na mě tam valí. Pryč od nich.  Myslím si, že je lépe dívat se na svět optimisticky. Lékař mi v diabetické poradně povídá: „Pane Berka, vy máte těch nemocí“. „Pane primáři to je fakt, ale právě prožívám své nejlepší životní období“ Odpovídám. Sestra se kuckala smíchy.

Důležité je vybrat si správně partnera pro život a kamarády. Pěstujte vztahy. Buďte vděční. Děkujte a zdravte. Udělejte občas dobrý skutek. Mějte k lidem úctu. Nikdy nevíte, čím daný člověk právě prochází. Nepotřebuji ztrácet čas chozením po ordinacích a k psychoterapeutovi. Co musím? Vědět, co chci, jaký je můj cíl, jestli mám na to, jak to udělat a hlavně chtít to dotáhnout do konce. Potom budu sám se sebou spokojený a možná i šťastný. Je to přímá úměra. Když se najím, tak musím tu energii zase vydat, jinak budu za chvíli obézní. Každý člověk je jedinečný, proto celebritám ani bohatým nezávidím. Važte si sebe.   

Chlapi, věnujte se svým ženám. Ony vám to vrátí. Budete tady déle. Většinou o nás pečují a chtějí, abychom jim co nejdéle vydrželi. Běžte s nimi na procházku, na kolo, do kina či divadla. Popovídejte si u vína, zavzpomínejte si. Udržujte dobré vztahy s dětmi, vnuky. Navštěvujte kamarády, známé. Pokud to jde, cvičte nebo sportujte. Vidím kolikrát, že se většinou starší lidé lidi hýbají, pouze když jdou na rehabilitaci. Pokud to není pravidelné, tak je to k ničemu. 

Ráno vstanu a pokloním se novému dni. Nemáme se z čeho my  důchodci stresovat. Nejsme již zaměstnaní, takže v práci nás nikdo nešikanuje. Můžeme si dělat skoro, co chceme. Hlady nezemřeme a každý měsíc nám přilétne na účet určitá částka. Když mi doma hrozí ponorka, tak jdu sportovat nebo do lesa. Co nemohu pochopit, proč se lidi rozčilují věcmi, které nemohou ovlivnit. Třeba politika. Kvůli tomu přestanou i v rodině mezi sebou komunikovat. Poslouchají připitomělé debaty a dělají si názor,  na základě jiných, kteří jim hlásají nepravdy a někdy i  nenávist na sociálních sítích. Nechávají se zblbnout (zmanipulovat). Zatímco, si ani programy jednotlivých politických stran a hnutí nepřečtou. Neuvědomí si, že kecy a sliby jim neovlivňují život, To jsou, ale v prvé řadě zákony, které přijímá Parlament. Podle přijatých zákonů, které mají vliv na vaši životní úroveň, hodnoťte politiky a jejich strany a hnutí. Potom jim to při volbách spočítejte. Buďte k sobě upřímní a rozvíjejte své silné stránky. 

Shrnu to. Z neúspěchů si nic nedělejte, z úspěchů se radujte, smějte se, co nezměníte, tím se nezabývejte. Jestli prší, tak aspoň nemusíte zalévat. Bolí vás nohy? Koho v našem věku nebolí? Přesto běžte ven. Pořád se vzdělávejte, učte se. Přijměte výzvy. Život je krásný, ale nejde opakovat. Potom budete šťastní. To je můj recept.   Také nejsem žádný ideál, ale snažím se a hlavně chci přijmout také změny k lepšímu.