Posvátný plamen

hoří věčně,

můžeme se tedy radovat,

a nebát se zbytečně.

 

V bytostném jádru našem,

jiskra stále plápolá,

dokola a dokola.

 

Ve věčné radosti můžeme,

náš život tvořit,

do posvátného plamene

se nořit.

 

Aby očistil nánosy smutku,

které někdy přicházejí,

ztrácejí se v noci,

když hvězdy vycházejí.

 

A světlo pak ozáří nový den.