Bylo to super a byli jste super i pro nás, kdo jsme vaši spanilou jízdu sledovali přes portál.

Zuzko, tolik jsem se těšila na Tvůj cestopis. A jsem nadšená, krásné vyznání. Já bych tam, po uplynulých letech od naší dovolené, jela zase. Jen ne letecky do Černé Hory a přes Albánii 4 hodiny busem. To bylo vražedné, stejně jako cesta zpět, ne to kecám. Ta byla ještě horší. Škoda, že cestovky nejezdí do hor, ale jen k moři. Zuzko, moc děkuji.

Měla jsem bratra staršího o 14 let a sestra je starší o 5 let. Nikdy jsme k sobě neměli tak blízko. Pořád je mi to líto.

Moc hezký tip na vycházku s pěknými fotkami a vyprávěním.

Ještě jsem o tomto jídle neslyšela, ale láká mne vyzkoušet recept.

Elenko i já jsem "houbařské štěstí" někde ztratila.Na Bečvě všichni nacházeli krásné hřiby jen já ani vochomůrku.Asi to bude tím, že je neumím hledat.

Líbí se mi to,nevíš proč ? :-)

Pokud se nic nestane,tak tam někde budeme v červnu.

Takové nezvané pocity asi každý z nás zná, ale neumí je tak silně a citlivě vyjádřit jako Vy.

Před vánoci, ze všeho uklízení a pečení nemají ženy nejlepší náladu a proto je někdy nepobaví ani dobrý vtip.

Naše babička měla pro ten účel celý pokoj (paradezimmer), kam se jinak nechodilo. Vystavila tam spousty suvenýrů z cest a řekl bych, že jejich každodenní oprašování bylo na stará kolena její hlavní životní náplní...

Řekl bych, že nejlepší je zloději usnadnit vstup, aby nerozbíjel okno nebo dveře a pohostit ho. Třeba cedulí "Pozor, klíč jr pod rohožkou a nějaké dobroty, včetně alkoholu, v ledničce. Ostatní věci ponechte, prosím, na svém místě. :-)

Má-li dáma šaty ve jako Carmen, měl by se ženich svými šaty také přizpůsobit.

Módní přehlídky ve Zlíně jsou skvělou společenskou událostí. Mají úroveň, modelky jsou sebevědomé, modely skutečně pro všechny velikosti. Slušelo to všem, včetně Hanky Lancové. Je za tím vidět spousta práce v dobrém kolektivu. Tak vás chválím a fandím.

Je to tam moc krásné, ale je to další z objektů, který mi byl zapovězen shlédnout v plné kráse. Dojeli jsme tam a kvůli natáčení bylo zavřeno, a to včetně exteriérů.

Jj, pěkný příběh a ještě lépe podaný! My jsme před lety také Okoř nepokořili. Nechali nás dojít akorát k hladomorně a pak nás vyhnali, že se tam natáčí.

My to taky nakonec vyřešili bezpečnostním systémem a musím říct, že mě to celkem dost uklidnilo. Ještě bych doporučila mrknout na - https://www.bezpecnydum.cz/bezpecnydum/eshop/81-1-Clanky - pokud vybíráte, určitě se bude hodit :)

Vidím, že jsem měla velké štěstí. O nemocech si začínáme povídat až po šesti letech společného pohodového soužití. Někdy je to i zábavné, když se trumfujeme, koho co bolí víc. Zatím nám to nebrání užívat si všeho, čeho si ještě užít můžeme. Rozhodně nežijeme stylem "má dáti, dal". Dáváme i bereme oba, dokud je co. Možná proto, že jsme nehledali jistotu, ale spřízněnou duši. A tu jsme oba našli.

Marie,ráda jsem si přečetla popis cyklojízdy viděný vaším(určitě i manželovým)pohledem.Moc jsem vám všem fandila a jsem ráda,že Moravu zastupovali takový zdatní a sympatičtí sportovci.

Lidmilko, velmi se mi líbí Tvé pointy. Krása. :o)))