Na jaro se těším a jako správný zahrádkář už teď přemýšlím, kde a co bude třeba udělat, zasít, zasadit. Jen do přehazování kompostu se mně ani manželovi nechce. A jak by ho bylo na jaře záhonech potřeba!

Já vím, že se říká: To je jen taková hra. O někom se říká, že je hračička. A viděla jsem kdysi povídkový film Hry lásky šálivé.

Jj, tak na ty dva žluté trabantíky a 1 malucha v TV, nebo v kině koukat můžu. A přeju jim šťastnou cestu a těším se na jejich další dabrodružství.

Ta dvojice na fotografii: on vypadá na seniora, ona ne. Muži sice chtějí - čím jsou starší tím mladší partnertku, ale většina mužů už na to dávno nemá. Ženy vypadají do vyššího věku dobře, udržují se - fyzicky i tělesně. Není to tak dávno, co mne oslovil starý známý, který měl mladou ženu. Ta ho opustila. Tento známý má cukrovku a kromě toho starobní důchod 7,5 tisíce korun. Tak nízký důchod nemá proto, že by dělal podřadnou práci, ale že byl podnikatel a vyplácel si celá léta minimální mzdu - proč, nevím. Vizuálně vypadá asi tak jako herec Jaromír Hanzlík. No, ale toho, že má někdo celkem ucházející gexicht, toho se nenajím. A tomuto pánovi šlo rozhodně o to, aby někde bydlel a někdo se o něj staral. Pokud by se našla dobrovolnice, která by do tohoto šla, dám jí adresu.

Paráda. Když tam člověk nemůže jet, tak si to užije alespoň tak.

No jéje, abych nepamatovala. Příšerné tvrdé krimplenové šaty. Dederonové košile. Tesilky byly taky „prima“. Z chemlonu jsem si upletla tašku, maminka dělala podle německých vzorů barevné koberečky.

Beze slov můžeš verše skládat. a radost sobě, i nám dávat...

Zelnacku muzu v kazde podobe, u nas ji rikame valasska kyselica - tak ji rikala pani, ktera mne ji ucila varit, jen zeli uz neni z vlastniho soudku.

Formulaci „Nikdo nestárne bezdůvodně“ považuji za nepřesnou. Stárneme všichni, protože dokud žijeme, jinak to nejde. Svým nevhodným chováním můžeme nanejvýš trochu přispívat k tomu, že jsou na nás projevy stárnutí vidět více než na ostatních. Kvalitu ovzduší většina z nás asi neovlivní.

Velmi úsměvný článek.

Moc hezká tradice a krásné obrázky. Muselo být veselo. Je dobře, že jste masopust připomněla a hlavně je dobře, že se tradice obnovují.

Překrásné. Škoda, že to nešlo zvětšit na celou obrazovku, abych si lépe vychutnala fotky.

Ten obrázek je moc hezký, ale báseň je smutná. Z okna nevidím moře, na jihu byl slunečný proužek, který nahradila bílá tma. A stará už jsem, přesto věřím, že bude dobře. Hezká báseň,Květo.

Bohužel je kutilství omezeno bydlištěm. Když někdo bydlí třeba v paneláku a nemá chatu či chalupu, anebo aspoň garáž, je bez šancí. Navíc mladá generace, která vyrůstá již po pádu železné opony, již v takovém měřítku nechataří nebo nechalupaří a raději cestuje.

Moje oblíbená. Jako dítě jsem na ni chodila na poutě. Mám o ní několik řádků a fotek z ní v článku o Příbrami. Ale takhle důkladně průvodcovsky jsem ji nepojala.

Jitko, máš to pěkně srovnané. Jakmile tohle všechno přejde do krve, není co řešit. ♥

Život tropí hlouposti a občas se stane, že smůla druhého jiného potěší. Osobně, když někým ztracená věc leží na zemi, seberu ji a dám na vyvýšené místo, aby ji nevšímaví lidé neznehodnotili pošlapáním.

Jano, moc hezký a zajímavý článek. O lapači snů jsem nikdy neslyšela. Jako dárek by mě jistě potěšil. Ale pořídit si sama vysoce výkonné a moderní zařízení nebo elegantní doplněk snů? Brr, to ne. To se raději budu se svými, zpravidla nepříjemnými, sny vyrovnávat jako dosud.

Vždycky jsem ráda chodila a nerada běhala. Cvičení mě nebavilo a nebaví, přesto cvičím Tibeťany, protože cítím, že to mému tělu dělá dobře. Stačí z jakéhokoliv důvodu na čas přestat a svaly rychle hadrovatí.

Ančí, super fotky, ze kterých takhle po ránu pořádně mrazí. Ty jsi cvakala a cvakala, a mně z té zimy drkotají zuby. Tříbarevný vějíř jsem poznala, i našla koruny stromů. A to zrcadlení, to je nadhera!