Tak je asi dobrý, když takovéto články s informacemi a radami existují. Já si ale už dávno řekl: mohl bych, ale nebudu na "soc. sítích". Mám a chci toho dělat tolik, že kdybych si měl ještě přibrat to, že bych měl nebo musím někoho informovat, na čem jsem byl v kině, co mám k obědu a jestli je venku hezky, tak to už bych fakt nezvládl. (Asi jde i o to, že se nejraději řídím sám, kdežto aby mě někdo řídil ustavičným zasíláním zpráv nebo třeba v TV neustálou reklamou místo filmu, to prostě mi nesedí.)

Miloši, ten poslední pracovní den byste si zasloužil prožít lépe, ale jak v závěru konstatujete, hlavně jste ho přežil bez újmy na zdraví. Dalo by se říci, že to byl takový všední den jako každý jiný. Takzvaná realita všedního dne ať pracujících nebo čerstvých důchodců. Moc se mi váš článek líbil, také si Prahu pamatuji, jaká bývala kdysi.

Myslim ze v dnesni dobe se musi myslet i na uspornost, coz neni zdaleka problem. Dobre si promyslet jaka kamna chcete a co od nich cekate, clanek https://www.levnekrby.cz/zajimavosti/vyber-uspornych-krbovych-kamen/ mi pomohl, možná pomůže i vám.

Věřím , že ve Vašich srdcích Lady zůstane a tam nahoře už ji nic bolet nebude.

Vzpomínka , rýmovačka moc pěkné.

Ano, přesně tak to bylo. V sobotu dopoledne jsme chodili do školy. A když začaly volné soboty, bylo to neuvěřitelné. Krásné.

Libore, jsem ráda, že už jsi zas natolik fit, abys projevoval radost ze života. Něco takového by dal dohromady stěží někdo, koho život netěší. Asi to dalo i pořádnou práci.

Tenhle výčet hrůz o tom co nás čeká by snad senioři měli mít zakázané číst.

Hmyzí domeček jsem si vloni dala do zahrady. Uvidím, zda letos tam již bude živo.

Já jsem nepatřila k těm, které na vestu zapomínají. Naopak jsem nosila vesty a vestičky hodně často a ráda. Džínovou, síťovou háčkovanou, pletenou i koženou. Také ty prošívané jako bundy, ale v kombinaci s tlustým svetrem. Je pravda, že rovná volnější vesta zakryje široký pas nebo širší boky, ovšem krátká projmutá naopak.

Obecné rady které se dočteme všude ale zdravý životní styl není všelék bohužel.

Studené ruce, dobré srdce. Dál už nevím.

To mám radost, žijete, už jsem začala mít o vás obavy. V našem malém městě se zatím nebojíme, ale ve větších je, zdá se, i v tomhle bodě nebezpečno.

Na té fotce bych zkombinovala vlasy před stříháním a vousy po ostříhání.

Chvíli mi trvalo, než mi došlo, že led je tvrdší než metan a dusík. :-) To by mě zajímalo, při jaké teplotě se led chová jako skála. Ten pozemský kolem pólů se také skále podobá.

Na obrázek si pamatuji z první třídy a dokonce ještě dneska znám básničky na písmenka. Měla jsem je ve třídě přímo na stěně celý rok před očima. A bylo první. Zajímavý článek.

Tedy,musím říct,že mě článek docela zaskočil,neboť mi nastavil to pověstné zrcadlo a uvědomila jsem si,že je to tak trochu můj případ.Ne,že bych o dcerách mluvila pořád,ale mluvím o nich hodně,protože jsou pro mě to nejdůležitější na světě a jsem na ně fakt pyšná.Vůbec mi nedocvaklo,jak by to mohlo pro případného nápadníka být otravné a odrazující.No rozhodně - díky za prozření :)

Super! Máme radost. Ze všech medailí. A blahopřejeme. :-)

Našla, nikdy jsem zde nebyla a chystám se to napravit.

To je krása, Když si uvědomím, jaký měl ve věcech zmatek můj manžel.