Přehled posledních diskuzních příspěvků

Důchod

Jana Šenbergerová 13.4. 15:13
Ať ten opojný pocit nejen zůstane, ale upevňuje se v každodenním životě. :-)

Žižkovská bouračka

Dana Puchalská 13.4. 14:29
Jako kdybych to viděla. *******

Autodrom ve Vysokém Mýtě - pomohli i „Rusáci“

Zuzana Pivcová 13.4. 10:49
Autodrom byl zřejmě chvályhodný počin, ovšem něco za něco. To už je mimo komentář.

Kdo více tloustne? Muži!

Zuzana Pivcová 13.4. 10:45
Statistika je věda, ale já bych pouhým pohledem řekla, že tloustnou více ženy, respektive dívky. Postavy se viditelně tak mění, až je to zarážející. A to se netýká starší generace.

Plzeň 8.-10.6.2018

Zuzana Pivcová 13.4. 10:42
Věřím, že realita bude tak primová jako tenhle organizačně-informativní článek. :-D

Žena jako inspirace: Maye Musk

Zuzana Pivcová 13.4. 09:49
Je to pěkná žena, i když ty fotky byly podle typu účesu nejspíš pořízeny v rozpětí několika let, takže jí všude 69 let nebude. A mám pocit, že některé naše včerejší účastnice bowlingu vypadají i bez pečlivé úpravy a nalíčení stejně dobře, ne-li lépe.

Jen ještě chvíli (píseň)

Eliška Murasová 13.4. 08:36
Zuzano, Lubomíre, den hezky začíná, díky Vám!

Pište s námi "Příběhy naší republiky"

Věra Ježková 12.4. 22:44
Moc hezké téma. Vidím, že jeden můj článek už se hodil (ale je z loňska). Těším se, že něco napíšu, a na spoustu zajímavých příběhů od ostatních.

Měli jste v dětství hodně kamarádů? I díky nim jste teď možná zdravější

Hana Rypáčková 12.4. 18:06
Neví, co by vymysleli, aby tu byli do sta. Ale ve zdravém těle zdravý duch a naopak.

Život za první republiky. Bylo dobře?

Věra Halátová 12.4. 16:02
Jako "První republika" se označuje období od vzniku samostatná Československé republiky v roce 1918 do přijetí Mnichovské dohody v roce 1938. Ti lidé, kteří v té době žili jsou po smrti anebo hodně staří. Moje matka je ročník 1930, má 88 roků, v roce 1938 měla 8 let. Člověk, který má dnes 100 let, ten byl v roce 1938 dvacetiletý. Žádného takového neznám. Můj tchán, ročník 1911, jednou říkal mému manželovi: Ano, kus slaniny stál jednu korunu, ale musel jsi ji mít. On byl ze Slovenska, kde byla bída a nezaměstnanost. Rodina mé matky bydlela na Moravě pod Brnem, na venkově, byli to chudí lidé, vypomáhali např. na statku za jídlo pro děti. Rodina mého otce, ta se v třicátých letech vystěhovala do zahraničí, za prací. Ta paní, co píše, že "lidé se k sobě chovali slušněji", myslím, že v té době určitě nežila. Každý ať začne sám u sebe. Když se já chovám slušně, ostatní se ke mně také slušně chovají.

Jean-Paul Belmondo

Zuzana Pivcová 12.4. 11:14
To je velmi hezké a osobité blahopřání a zároveň vyznání. Bébel z něj bude mít určitě radost!!

Hrátky s češtinou: Dvojhláska "ou"

Helenka Vambleki 12.4. 09:45
Zoufalé sousedce je ouvej! , souseda bouchnul proud.

Pozor na pět až šest „kousků“. I přepití je nebezpečné

Libor Farský 12.4. 09:08
To jsou zajímavé a užitečné informace, děkuji.

Unikátní interiérový orloj

Libor Farský 12.4. 09:01
To je úžasné, jsem nadšený !!! A to všechno vzniklo díky nevěrné manželce ...

To, co není

Hana Rypáčková 12.4. 08:18
Já taky , ale neumím to tak krásně vyjádřit.

Není nad upřímnost

Věra Ježková 12.4. 06:47
Mám pocit, že duše nestárne.

V Řecku bez plavek? Jde to

Vladislava Dejmková 11.4. 17:54
Tento příspěvek přišel jako na zavolanou. S manželem jsme nudisté (ostatně v HK je nejedna nudistická pláž u písníků ), ale nuda pláže v naší oblíbené destinaci Chorvatsko pomalu a jistě zanikají. Z posledních let máme zkušenosti, že řada z nich se stala plážemi textilními. Asi by to stálo za to, zkusit jinou destinaci.

Spokojenost a zdraví. Nakolik spolu souvisí?

Jitka Caklová 11.4. 14:20
Velmi dobrý článek. V koncentračním táboře jsem pravda nebyla, ani jsem neutrpěla vážný úraz, přesto své těžké dětství, období dospívání, mládí jsem dlouho brala, jako velkou křivdu. Dnes už ne a čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, jaká to byla velká škola pro můj další život. Dnes není nic, na co bych si mohla stěžovat, nebo co by mne mohlo, jak se říká, rozhodit. Nic není pro mě důležitější, než můj životní postoj k sobě samé.

Zážitky z cestování

Elena Valeriánová 11.4. 13:05
Hanko, tys mě vyděsila. Když si vzpomenu, že za čas máme cestovat až do Plzně, tak to vidím v černých barvách. Z těch našich končin se cestuje vždy na mrtvici, natož pak až na druhý konec republiky, při těch službách ... Ale jinak jsi nám to popsala skvěle.

Patnáctý Tattoo Jam ve Strakonicích

Zuzana Pivcová 11.4. 11:39
Tvůj článek včetně Tvého postoje se mi moc líbí. Myslím, že u nás jsme hodně ovlivněni tím, že s tetováním přicházela řada lidí z kriminálu. Bralo se to jako zavrženíhodné. Záleží na tom, jestli pro jedince je to jen módní hit, nebo s tím spojuje nějaký hlubší podtext.

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.