Moc hezké a dojemné.

Chléb se peče, nevaří se. V kuchařce od Magdaleny Dobromily Rettigové, kterou mám ve své knihovně, není recept na na to, jak zadělat a upéct domácí chléb. V době mé prababičky na vesnici, kde žila, byl jeden pekař a hospodyně si chléb kupovaly. Matka, ročník 1930, její matka ročník 1896, a matka matky mé matky, tedy moje prababička, ta byla narozena v roce 1876. Tato rodina bydlela na Jižní Moravě, jihozápadně od Brna, dnes se této části Moravy říká "Německá Morava". Nikdo z těch obyvatel neměl svou vlastní pec na chleba. Moje tchyně, která se narodila na Slovensku v roce 1916, ta mi vyprávěla, že na vesnici měli jednu chlebovou pec. Každý týden si hospodyně přinesly svůj podíl dřeva na topení v peci, své chlebové těsto a pekli na další týden chléb. Komu pec patřila, kdo ji roztopil a oheň udržoval, to mi neříkala. Snad se střídali. Rodiče mého manžela žili celý život v hornaté části středního Slovenska, v chudém kraji. Ošatky na chléb - veku i bochník - ty mi tchyně věnovala a mám je stále u sebe doma jako košíky na ovoce nebo zeleninu. Národní buditelka Magdalena Dobromila Rettigová měla jako mateřštinu němčinu, když psala recepty pro cca 16 a více lidí v češtině, stále užívala německých výrazů v názvech zeleniny, ovoce, koření a pokrmů. Je to nový "hit" - péct si sama, doma, chléb. Už jste si někdy zkusily (určitě ne zkusili) vytvořit chlebný kvásek? Už jste si upekly chléb v té elektrické domácí pekárně? Mne to zklamalo. Elektrická pekárna leží ve sklepě. Kdo dovede postavit chlebovou pec! Sem s ním! Kvásek obstarám! A pak obstarám sousedky, díži a kopist. No jo, ale kde vezmu tu mouku, ze které se před více než sto lety zadělával chleba. Takže, budeme udržovat historické recepty, protože až bude hlad a nouze, budou se hodit. Kdo má recept na chléb z kopřiv?

Pěkná díla. Moc se mi líbí Štěstí a Spící anděl, ale i portréty.

Celý život jsem musela vystačit s málem, takže mi to nečiní potíže ani teď. 1. Jsem schopna, ale rozmýšlela bych se. 2. Tuto jistotu nemá nikdo, dokonce ani ten, kdo má v bance a v nemovitostech miliony. Přesto si to mohou myslet všichni.

Většinou bych potřebovala ajťáka celodenního, hodinový je málo. Ale to bych se nedoplatila, čili musím se svým znalostním potenciálem vystačit i nadále.

Věro, máš to moc pěkné a fotky jsou super. Já k modré taky moc neinklinuji, vlastně v mém šatníku jsou modré jen džíny. Z modrotisku jsme měli kdysi ubrus, který hrozně při praní pouštěl. Oblečení bych si asi hodně rozmyslela. :-)

Velmi zajímavé.

Milé počteníčko i pokoukáníčko ...

Už vím Helenko. Pomohl mi pan režisér co se zde narodil.

Dobrý počin. Děkuji.

Rok co rok rozkvétá jaro do barev a touhy přivolává…

Danuš, máš to moc pěkně napsáné a fotky jsi vybrala taky pěkné. Mám taky ráda dokumenty o různých zemích. Japonsko je krásné, ale mě ani moc neláká. Mně nějak vadí jejich mentalita, i když z východních zemí asi nejméně. Jak já říkám, od slovenských hranic dál mi to nic neříká. Ale tobě a ostatním samozřejmě fandím. :-)

Neumím si představit situaci s dohodnutým povoleným mimomanželským sexuálním vztahem na jedné či obou stranách. To by nebyl ten správný "svěží vítr" podle mých představ.

Číňan byl číman a čipera. Číhal, čuměl na čmeláka a četl si povídku Čitamani a ptáci co napsal Čapek.

Přeji všem milencům, aby jim při krásném MÁJOVÉM POLIBKU zrovna nezazvonil mobil.

Jarní pohlazení. Pěkné.

Moc hezké až na to že většina těch dam má do seniorského věku ještě nějaký ten pátek.

Lékařské potvrzení o schopnosti řídit dopravní prostředek je vyžadováno od 65 letech, pak 68 a pak každé dva roky. Vyšetření v 60 i letech bylo zrušeno. Pokud by můj manžel byl hluchý, slepý a třásly by se mu ruce a měl počínající Parkinsonovu nemoc já sama bych mu sebrala klíčky od auta nebo auto prodala. Prostě bych mu zabránila jezdit. I v okruhu 40 km kolem domu, i když jede "jen" nakoupit, ohrožuje všechny ostatní. Je to od té dvojice neskutečně nezodpovědné. Ten nemocný muž si to asi neuvědomuje, ale měla by si to uvědomit ta žena. Co když nebude včas reagovat, když mu např. vběhne dítě do silnice pod jeho jedoucí vozidlo? Nebo srazí cyklistku? To by snad mělo být trestné. Jeho pocit, že je k ničemu, proti tomu, že ohrožuje ostatní kolem sebe!

No,já sem zase k loňským Vánocům upekla vnoučatům cukroví,jak jsem dělávala doposud a dostala jsem kvůli tomu tak vynadáno,že jsem se za to ještě omlouvala.Nakonec mi syn napsal,že letos jim mám upéct jenom vánočky a žádné cukroví.Tak jsem si ten e-mail uložila,kdyby na to náhodou zapomněli a jsem v klidu.Pokud ke mně mají přjít na oběd,tak vždycky udělám nějaké jejich oblíbené jídlo,nebo se jich přímo zeptám,co by chtěli a jídlo jinak nehrotím.Horší to bylo,když mne k nim snacha pozvala na štedrovečerní večeři.Bylo to po smrti mé maminky,kterou jsem měla u sebe,a byla jsem poprvé o Vánocích úplně sama.Vnoučata se těšila,že babička bude hrát koledy (učila jsem totiž v hudební škole),ale syn tak zuřil,že jsem raději zůstala doma a celý Štědrý den jsem proplakala.Prý bych jim rušila jejich vánoční tradice...Tradice,které převzal od mého otce....Tak už jsem si zvykla,že jsem na Štědrý den sama..stejně mi nic jiného nezbývá.Kupodivu mám se snachou lepší vztahy,než s vlastním synem.

Velmi užitečný článek. Běžím na kontrolu buxusů.