My, kteří víme, že smrtí nic nekončí, stárneme s rozkoší. Děláme jen to nejnutnější a jinak mnohé, co nás těší. Však hlavně nebereme se příliš vážně.

Snad to také vím, i když jsem tam nikdy nebyla.

Láska tančí po pokoji, ale duše budou po splynutí tančit po celém vesmírném roji. To má pro mě velkou hloubku. Díky.

Oldo, přečetla jsem jedním dechem / nebo S jedním? /... Tvé příspěvky mne vždy zaujmou a i pobaví.. K těm pozdravům - když dorazím k mladým, mezi dveřmi Zuzka / snacha/ zvolá : " Taky Tě ráda vidím".. je to už takový zvyk od doby, když jsem k nim vtrhla jako vichřice a už mezi dveřmi vypouštěla slova kritiky:))) Zuzka se usmála místo jakýchkoliv reakcí řekla tuto větu a já jsem se pořádně zastyděla. Od těch dob je to náš,sice neobvyklý, pozdrav.

Ano, starý Jeruzalém je nejkrásnější a nejtajuplnější město světa.Nedá se přesně popsat, prostoupí vás jeho Duch a když ho okouzleni budete opouštět, tak jenom s přáním vrátit se sem zpět. Připočtu li všechny ostatní krásy Izraele a vlídné obyvatele, je to pro turisty ráj.Přeji této zemi mír.

Dejte příště ke článku obrázek To prázdné místo vedle nadpisu nevypadá zrovna dobře.

Nápad vyvážený zlatem, fotografie luxusní, verše jako poklad. Jste paní Elen velmi bohatá žena.

Sledovala jsem to na čt24, do deště se mi nechtělo. Bylo to moc zajímavé a radostné.

Při troše fantazie vypadají ty přilby na přiložené fotografii opravdu zlatě. Oceňuji vaše vlastní snímky. Zvýšily věrohodnost. Zajímalo by mě, jaké národnosti je vaše úřednice. :-)

Blahopřeji vítězům. I mně se jejich fotografie líbí.

Tak to mi, myslím, nehrozí. Ale článek mě pobavil. Postižení jedinci si to možná užívají, ovšem jejich blízcí musí trpět.

Krásně jste nám svůj výjimečný zážitek přiblížila, i s pěknou fotoreportáží. Je vidět, že jste byla ve svém živlu, že pro Vás je to splněný sen. A já vám to z celého srdce přeji. Těším se na vaše fotky od profesionálů. Přeji vám hodně zdraví a spokojenosti.

Když jedu vlakem do Prahy, tak nakukuji z okýnka a už kolikrát jsem si říkala, že by Stromovka za procházku stála. Navíc ji mám na té správné straně Prahy. Takže jo, na jaře, co říkáte?

Pře několika lety jsem navštívila Keňu. Pobyt v hotelu v Mombase byl slušný ale na ulicích města velmi nebezpečno. V národním park Tsavo je možno vidět hodně zvířat, ale dnes bych už tam neletěla. Ani už nelétám do Egypta, který jsem každoročně v tomto období navštěvovala.

Už jsem se někde zmínila, že čím jsem starší, tím víc bych si přála bydlet někde v klidu, ne v Praze, i když je hezká. Les, neříkám prales, mě fascinuje víc. Díky.

Dýni nemám rád od dětství. A ani k stáru mě to nepřešlo.

Zrovna jsem nedávno vzpomínala na mléko v bandasce.Jak jsme s ní točili, aby se mléko nevylilo...My menší jsme se ti nejprve učili na vodě, než nám bylo svěřeno mléko. Bylo to tučné mléko , ale máslo se neudělalo.

Nerada bych brala někomu vítr z plachet, ale někdo začít musí. A tady navíc neprozrazuji žádnou jednoznačnou odpověď. Jo, a ještě chci dodat, že na Tvé nápady jsem se předem vůbec nedívala. 1. Světská sláva, polní tráva, 2. Ve dvou se to lépe táhne, 3. Všeho moc škodí, 4. Jaký pán, takový krám, 5. Pozdě, ale přece, 6. Rozděl a panuj, 7. Čemu se v mládí naučíš, k stáru jako když najdeš, 8. Nemá všech 5 pohromadě, 9. Pospíchej pomalu, 10. Chybami se člověk učí.

Rozhovor se mi velmi líbí, tvorbu pana Urbana sice dodnes neznám, ale budu se po ní shánět. Líbí se mi také charakteristika vztahu mezi fotografem a modelkou. Plně s tím souhlasím. Měla jsem kdysi také přítele fotografa, jehož mottem bylo, že modelka není milenka. Dodnes se mi moc líbí fotografie žen od Tarase Kuščinského.

Ani omylem. Mám trochu klaustrofobii, ne zcela zdravé srdce a nesnáším horko.