Také bych si dala halušky s Ogarem v Beskydech.

Musíme to zvládnout. Jen to chce opravdu dodržovat všechno jak je to nastavené, nenosit roušky jen na půl žerdi. A také zejména v potravinách používat desinfekci. Spousta lidí kolem ní jen projde a snad ani neví jak vypadá. Chodím do Alberta a lidé ji nepoužívají - snad jen jeden z 10 zákazníků.....

Okamžiky štěstí jsou tu proto, abychom se měli kam obrátit ve chvílích, kdy máme pocit, že se nám ho nedostává. Pokročilí vědí, že se i v takových chvílích dají vytvářet, proto nikdy nemusí chybět. Ráda se podívám na uvedené stránky, když nám teď zavřeli knihovnu, i když mám doma spoustu knih a také fotografií zachycujících okamžiky štěstí.

Honzo, díky za tipy. Vybrala bych si: M. Ebena – napadá mě, že jsem od něj asi nikdy nečetla ano slovo; dále P. Hartla a K. Pacnera.

Děkuji a moc bych si přála dívat se příští rok v klidu na letošní fotky. Věřím, že se nám to splní.

Dalo se to čekat. Je to nutné. S neláskou myslím na ty, kteří se mi postarali o několik týdnů samoty. :(

Teď bude spoustu času, tak se možná také mrknu.

Mám ráda podzim v parcích. Věro, děkuji za procházku Královskou oborou. Hezky jsem si zavzpomínala, ale je to již pár podzimů zpátky, co jsem tam byla naposledy.

Znám a souhlasím

Klobouk dolů - umíte !! Pobavil jste mě - hlavně ta volební je ze života.

Honzo, díky. Hlasovala jsem, informace mi přišla mailem.

Děkuji za zajímavý článek. Já chodím k zubaři ráda. Napsala jsem o tom básničku. Jemu jsem ji ale nedala. https://www.i60.cz/clanek/detail/22998/zuby

Výborný článek, takové se mají objevovat co nejvíc. Já vždycky čtu bez dechu, co nového se vymyslelo, vynalezlo, vyvinulo, aby se lidi měli líp. Že denně pracují tisíce lidí, vlastně miliony lidí!, na tom, co by mohlo prospět, léky, zdravotnické přístroje, atd.

Hanko, tvému článku tleskám. Nebojím se, jsem neustále "ohrožená životem", který bych se strachem jen tak neustála. Teď už jsem jen "moudrá věkem" a všechny nemoci mi mohou být ukradané. Kéž by se nějaký akční zloděj této "komodity" našel, a to co nejdřív. :-)

Zuzko, to je úžasné. Děkuju.

Dobrá rada nad zlato. Ti, kterým lživé zprávy slouží nebo dělají radost, se jimi určitě řídit nebudou.

Kéž by to ovzduší se stále zlepšovalo. Všechno zlé je k něčemu dobré a kdo ví.......Možná je karanténa poslední varování abychom si uvědomili že se máme k přírodě chovat s pokorou.

Jendo, to je moc hezká úvaha, tahle samomluva mě také občas bere, ale ztvárnit bych ji neuměla a navíc můj tvůrčí blok, to už je asi železobeton. A moc se mi líbí ten závěr, vědomí slunce, které momentálně nevidíme přes mraky. To jsem obdivovala vždy při cestách letadlem, když dole nebylo při startu jasno, pak jsme vyletěli nad mraky a ocitli se v jiném světě. A ty mnohdy zlověstně vyhlížející mraky dostaly náhle podobu přívětivých chundelatých beránků nebo nedozírné ledové pláně. Děkuji.

Helenko, díky za hezkou procházku. Na "Zahraďák" jezdím jednou za 2 roky na mammograf. Kdysi před 40 lety jsem si prohlížela atlas Prahy a říkala jsem si, jak jsou krásné květinové názvy ulic a že bych tak chtěla bydlet. Tak jsem si to přivolala a po příchodu do Prahy jsem několik měsíců bydlela na ubytovně v Jabloňové ulici, ale to už jsem uvažovala hodně jinak. Dnes vlastně nebydlím po všech peripetiích moc daleko a Hostivař a Záběhlice mám i na cestě autobusem 177 až do Bohnic. Moc děkuji.

Tyto dámy mají krásné starosti...