Nepohoršila, pobavila, psí kusy z lásky :-)

Roztomile nekonvenkčně naturalistické! A k tomu všemu ještě dobrý nápad! :-)

Pěkné, děkuji za krátké milé počtení :-)

Paní Ireno, vy jste vážně humoristka. Zasmála jsem se hned dvakrát, i když mi dnes vůbec není do smíchu. Vzhledem ke svému věku a stránkám, na kterých se nacházíme, beru toto hezké pojednání jako dejme tomu povídku, příběh ze života, někdo možná i sci-fi. :-) A vtip také neměl chybu. :-)

Pane Berko, vaše slova jsou krásná vize šťastného života. Souhlasit s nimi musí každý, kdo má takovou povahu jako vy. Bohužel v tomto ohledu nejsou všichni stejní. Podmínky, se kterými jste se musel potýkat vy, vás zřejmě zocelily. Někoho však mohou zničit. Optimizmem nabudíte optimistu, pesimistu může srazit k zemi. Mnozí by si i rádi ustlali, ale nemají kam. A věřte, nejsme tu jen proto, abychom byli za každou cenu šťastní. Někdy se o to štěstí musíme zasloužit, jindy třeba i poprat. Náš pocit štěstí je jen třešničkou na dortu života. A já vám ho, i všem ostatním včetně sebe, upřímně přeji.

To je opět strašák, včetně titulní fotografie. Hlavně ať lidé s "nasazeným broukem do hlavy", mají o čem přemýšlet :-(

Je to nový životní styl. Stačí se zastavit před domem se sousedy a prohodit pár vět, po sportu si sednout se spoluhráči na pivo, jít společně s rodinou či přáteli na túru, do kina, divadla, vykoupat se a je plných jiných aktivit, kde se lidé scházejí. Třeba venčení psa. Do OC já nutně nechodím. .

Prosté, hezké, čisté... :-)

Ano, "vypnout" je docela těžké, ale dá se naučit... :-)

"Anthony de Mello byl jednou při jedné neformální příležitosti požádán, aby řekl pár slov o svojí práci. Postavil se a začal vyprávět příběh, který potom i na přednáškách občas opakoval a který znáte z jeho knihy Ptačí zpěv. Řekl, k mému velkému údivu, že se ten příběh hodí i na mě." Musím konstatovat, že i na mě , neboť toto je úvod knížky od výše zmíněného autora, Bdělost, která i mně otevřela oči i mysl ♥♥♥

Toulavé psy jsem viděla i v Řecku. Vyzáblé, nemocné, obtěžující lidí v restauraci. Když jsme si objednali, dávala obsluha na stůl džbán s vodou na polití psů... To jsem měla Řekům za zle, že to neřešili.

Míšo, díky za další skvělý článek. Jak typické pro tuto dobu. Historie se stále dokola opakuje, a lidstvo není schopno se poučit ....

Hezké. Děkuji.

To jsem se zasmála... Díky za to.

Ach to rolování v mobilu - hvězdiček bych ráda přidala na šest :-)

Jarko, opět perfektní, díky :-) Amadea zná asi každý, Královský hon za sluncem jsem viděla před pár lety, zejména díky mému oblíbenci Christopheru Plummerovi. Na Equus bych asi neměla sílu ... i když Richard Burton patří k mým dalším TOP mužům ;-))

Chodím na gynekologii pravidelně už od mládí. Svému současnému lékaři vděčím za život. Před několika lety mi byla diagnostikována rakovina dělohy. Postaral se o mně.

Smekám !

To jsou ty věci mezi nebem a zemí, které nejdou logicky vysvětlit. Nedávno jsem cosi hledala, nenašla ... Asi skřítci hospodáříčci .... V tomto případě je důležité, že se našlo řešení ... A třeba se časem objeví i ztracená kniha :-)) Děkuji za pěkné počtení :-)

Moc hezké počtení, Vlaďko. Samozřejmě se mi u toho vybavovaly vzpomínky na vlastní děti. Starší dcera se už v roce vyptávala celé dny s nataženým ukazováčkem a otázkou: "Co To? Co je to?" a dětská lékařka u roční prohlídky se při zjišťování, kolik že už umí slov, podivila: "Cože, už celé věty?" Poctivě jsem odpovídala a dcera ve dvou letech začala psát vymyšleným písmem nějaké texty. Škoda, že jsem si to neschovala a nenechala je rozluštit nějakým nástupcem Bedřicha Hrozného ;-) Mladší dcera se od ní později všechno naučila formou školy pro panenky a medvídky, kterou doma provozovaly, a do školy opravdové pak nastoupila chytrá jak rádio :-)