Přehled posledních diskuzních příspěvků

Obec Žítková a bohování

Hana Rypáčková 26.11. 09:34
Když jsem četla knihu, představovala jsem si okolní krajinu trochu jako pošumaví a trefila jsem se . Snad. Tak mě to čteníčko po ránu potěšilo.

Moje málem poslední vánoční svátky

Danuše Onderková 25.11. 14:55
Hani, důležité, že jsi na to přišla včas a u syny to můžeš dát k lepšímu, věřím, že i snacha se tomu zasměje. :)

O koupeli lázeňské

Hana Rypáčková 25.11. 09:57
To je pravda, bublinky....Tělo je rázem takové huňaté.....

Miroslav Žbirka: Přišel čas zavzpomínat

Dagmar Králová 24.11. 18:36
Díky za připomínku Miro Žbirky, jehož melodicky i textově nápadité písničky má rádo mnoho lidí. Nedávno vystupoval i v našem městě a šli jsme se podívat na jeho koncert zdarma, když hrál na náměstí v režii magistrátu města.

Podzimní Kypr - 2. část

Alena Vávrová 24.11. 13:06
Majko, viděla jsi toho hodně a nafotila na památku moc pěkné snímky. Dík, že ses podělila.

Příběh čokolády (jesenické)

Hana Šimková 24.11. 11:03
Takovou čokoládu bych si dala ráda. Dá se někde koupit?

Žít život znova

Hana Rypáčková 24.11. 10:02
Hlavní je, že se nám pořád na světě líbí. A víc a víc si rozumíme s dětmi.....

Poplašná zpráva

Jana Šenbergerová 23.11. 16:05
Úsměvné! A někteří, zdá se, dostali i sněženky ...

Točí se První republika

Naděžda Špásová 23.11. 14:38
Na první řadu jsme se dívali a docela se nám to líbilo, tak jsem zvědavá na pokračování. Seriál Já, Mattoni nás nijak neuchvátil, takže jsme ho po dvou dílech opustili. Na české seriály se téměř vůbec nedíváme, pouze na detektivní a to ještě podle autora a režiséra. Pravidelně sledujeme zahraniční produkci, většinou americkou, anglickou a francouzskou. Prostě si vybíráme a v žádném případě nesledujeme naše nekonečné slátaniny. Abych nebyla nespravedlivá, musím říct, že jsme se moc bavili u Marta a Věra a Kosmo. Ke koukání byly i seriály Neviditelní, nebo Na vodě.

Málem neřešitelná situace

Věra Lišková 23.11. 12:41
Ztratit klíče je pro člověka hodně nepříjemná situace. Před pár lety v práci, už jsem se vypravovala domů a se zděšením zjistila, že je nemám čím zamknout. Několikrát jsem neúspěšně hledala na všech možných i nemožných místech, ale klíče nikde. Pak mi došlo, že jsem byla vyhodit papíry do kontejneru a mohly mě tam spadnout. Byla to moje poslední naděje, kde klíče najít. V zoufalství jsem hrabala mezi papíry, ale klíče nikde. Naštěstí tudy zrovna nikdo nešel. Jen opodál zastavil kamion. Šla jsem za řidičem s prosbou zda by mi nepomohl převrátit a vysypat kontejner na papíry, že mi tam spadly klíče. Nevím co si o mne pomyslel, ale pomoc neodmítl. Klíče se našly, ta radost. Ani mi moc nevadilo, že přijela i hlídka M. policie . Na jejich dotaz: "Co tady vyvádíte ?" jsem popravdě odpověděla , "Hledala jsem klíče a vše uklidím", což jsem splnila.

Maléry a já. A vy!

Zuzana Pivcová 22.11. 19:00
Vzhledem k tomu, že jsem bývala tak trochu Kalamity Jane a navíc jsem se pohybovala hodně mezi lidmi, z toho dost muži, a tak jsem leccos vyposlechla, bude se mi Vaše kniha asi líbit. :-))

V čem se nejlépe vaří, peče a smaží? Přece v litině

Jana Šenbergerová 22.11. 15:36
Koukla jsem na uvedené stránky, a kdybych byla mladší, moc by se mi takové nádobí líbilo. Teď už vystačím s nádobím s modrým smaltem, na které nedám dopustit. Slouží mi už léta, a kdybych svou neopatrností smalt neporušila, možná by ho také zdědily mé děti. Zaujala mě i možnost renovace starých litinových forem. Přeji této firmě úspěšnou činnost.

Kypr v říjnu (1. část)

Naděžda Špásová 22.11. 13:12
Maruško, napsala jsi to moc hezky. Na Kypru jsme taky nikdy nebyli a asi nebudeme. Určitě sis tu poznávačku moc užila. Fotky jsou opravdu krásné. *****

Fotoreportáž: Obyčejný 17. listopad

Hana Rypáčková 22.11. 11:48
Dobře jste udělali Naďo a v létě Blatné se příští rok musíme vidět...Toho psa jste tam vysadili?Taky ho tam cpeme a on tam vůbec netouží být, ale fotky jsou hezké....

Pohlreichovi nechutná

Karel Boháček 22.11. 10:25
Byl jsem v Mar.Láz. a pozval mně známý na oběd do luxusní restaurace. Hlavní chod za 500 Kč , dva dny mně bolely zuby od tvrdého masa. Akci jsem opakoval za měsíc. Jiný menu. Opět nechutné a neprofesionální - to už jsem se neudržel a odešel. Prý nejlepší restaurant. Osobně chodím do restaurací nižších kategorií, kde vaří bývalé kuchařky ze závodek a škol. Má to chuť, vydatné porce a cena přiměřená.

Když nebyly supermarkety

Ladislav Vesecký 22.11. 04:38
Přikláněl bych se taky ke kvalitě a tvrdým normám.

Glosa: Kdyby tak mohl sníh zakrýt všechno ošklivé

Naděžda Špásová 21.11. 14:13
Hanko, napsala jste to hezky. Sníh je na zimě to jediné, co se mi líbí. Jinak jí ráda nemám. Fotky jsou moc hezké.

Šance lásky

Zuzana Pivcová 21.11. 12:19
Být sám se svým štěstím může na někoho jiného působit jako egoismus, na někoho jako podivínství. Ale na rozdíl od mnoha vnějších situací je to záruka, kterou mi nikdo nevezme, pokud si ji vzít nenechám. Jsou lidé, kteří žijí víc v sobě než navenek. Já k nim patřím. Proto se mi báseň moc líbí.

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.