Hezký výlet, znám jen v létě a moc pěkné fotky, líbí se mi ta přes sklo.

Neslyšet lásky hlas je hřích. *****

Úžasná žena. Velmi si jí vážím.

Tuhle CK z doslechu znám a lidé ji chválí. Na Jadranu jsem ještě nikdy nebyla, což je při mých cestovatelských zálibách docela překvapivé. Je dobře, že se CK, jak říká p. Lehocký, zaměřuje na seniory nejen cenově, ale také speciální péčí. To je hodně důležité, protože mnohdy\ starší lidi odradí právě obava, co by bylo, kdyby se jim něco přihodilo. A nebo už jen samotný pocit Tohle už bych nezvládnul! Pokud jsou klienti spokojeni, snadno se to rozkřikne a zájemců přibývá.

Díky! Netrpělivě jsem čekala, kdy se to tu objeví, ale nelenila jsem ... :-)

A ta charitativní organizace,o kterou jde,se jmenuje jak,kde sídlí? Ta paní,se kterou jste mluvila má jistě i nějaké jméno,jaké,prosím? Pokud tohle neuvedete,je Váš lánek pouze autopsychoterapeutickým výkřikem do tmy,podle mého. Odvahu,uctivě a přátelsky prosím! K.

podobný program má i chytrý mobil

Krásně jste vystihla lidskou povahu. Já jsem nedávno šla k lékaři, který má v čekárně vyvěšenu velkou ceduli tučným písmem o tom, že se člověk může objednat mimo jeho pracovní dobu. Objednal mě na poledne, protože od 12-13 má pauzu. Čekárna byla plná lidí, kteří přišli už ve 12hod., aby ve 13hod. byli první. Když mě zavolal, byla polovina z nich na infarkt. Když jsem vyšla z ordinace a pustili se do mě, ukázala jsem jim tu ceduli, před kterou seděli. A byl klid.

Co říct? Byla to těžká doba. Můžeme jen doufat, že nic podobného nevrátí.

Cizina - a zejm. "éroplánová" doprava jde mimo mne. Jsem už 20 r. v důchodu - ani to nestačilo pro naši zem - snad ještě něco "stihnu"? Ale tu CK aspoň sdělím do rodiny - možná někdy využijí.

Podle mého názoru je Facebook "žrout času" a největší drbárna o blbostech....

Moc hezké. A pohladit labuť, to se mi asi nikdy nepodaří.

Myslím, že starší mají trochu tendenci být skeptičtější, ale zcela určitě nehraje prvořadou roli jen věk, nýbrž situace, v které se nacházejí, tj. méně financí, větší výdaje za léky a různé zdravotní úkony, a navíc ještě vidina blížící se nemohoucnosti a potřeba zajištění odpovídajícího bydlení a péče. protože je opravdu velký rozdíl, zařadit do ankety 58-leté nebo osmdesátníky a výše. Já třeba se stavím k roku 2017 pozitivně, ale jak to bude dál???

Já jsem si, Lenko, tohle při čekání zkoušela, ale zatím jen s křestními jmény, to je jednodušší. Od každého písmena tři, bez hledání a dlouhého přemýšlení. od C jsou myslím Cerhenice, v Británii Cambridge, v Německu mají E často, třeba Erfurt, Essen nebo Eisenach. No, raději toho nechám, abych se teď do toho nezamotala.

Elenko, hezká povídka...už se těším na další část..

Existuje cestovní portál Senior 55+, dá se s nimi cestovat a mít jednolůžkový pokoj bez příplatku. Cestuji s kamarádkou a zásadně jenom v jednolůžkových pokojích bez problémů. Každá máme své pohodli. Do zahraničí cestuji zásadně sama. Domluvím se a vše si zařídím. S tim, abych někomu překládala a starala se, mám jenom špatné zkušenosti.

Zdeni, vy se nezdáte :-) Má románek pokračování?

Je to, Nino, krásná báseň. Pokud je však pokračováním Tvé poměrně nedávné básně Pozdní láska, tak bych Ti skoro přála, aby raději nevznikla.

Sama zkušenosti s opatrováním (mimo vnoučat) nemám, ale moje sestra v důchodu nějaký čas tuto práci vykonávala. Vždy to s dětmi uměla, měly ji moc rádi. Na starosti měla jen hlídání dětí, nic navíc. Jenže dnešní moderní výchova, nijak děti neomezovat jí dávala pořádně zabrat. Měla celý den na starosti dvouletého a čtyřletého chlapečka. Ten větší zlobil a z rozpustilosti zkoušel co si může dovolit (vylil třeba hrneček s kakaem na stůl a smál se tomu ). Na vlastní děti jde zakřičet, nebo je plesknout přes ruku, ale tady to nešlo. Víc sestru bavilo dělat průvodce, třeba v muzeu, nepřinášelo to tolik starostí a vracela se domů odpočinutá, kdežto od opatrování dětí unavená.

I vagony za tím tendrem jedou pěkně po řadě. Nemůžou jet mimo kolej, to je přeci nasnadě.