Zajímavé. Díky!

Vaše návody používám. Jsou velmi pěkně zpracované. Těším se na další díl.

Báseň je jako vždy u Vás velmi přemýšlivá. A ještě mě zaujalo Vaše jiné příjmení. Mohu Vám blahopřát??

Nádherné fotky zámku,květin i parku.Máš štěstí,že máš tak ochotného řidiče a můžeš vidět tolik zajímavých míst.Já jsem ráda,že se s námi o zážitky podělíš.Ta kamélie v době kvetení musí být nádherná.

Zuzko, máš moc hezký zážitek a hlavně krásně napsaný. Chtěla bych mít optimismus té paní a toho pána, hlavně teď, kdy mě čekají kontroly u všech možných doktorů. Přeji ti, aby ti ona víra vydržela hodně dlouho. *****

Myslím si, že většina neziskovek funguje z darů a nevysává státní rozpočet. Sama dostávám složenky na příspěvek od různých neziskovek - na výcvik psů pro nevidomé, pro onkologické děti, dětského klauna, psí útulky atd. Několikrát do roka jim všem posílám nějakou menší částku. Považuji to za důležitou součást života, když jsem byla mladší, tak jsem i sama pracovala pro jednu neziskovku.

Moc se mi toto shrnutí významu vody líbí. Vody si vážím, neberu ji jako samozřejmost, které je dostatek a není třeba s ní šetřit. Částečně jsem pochopila sucho třeba na Krétě nebo na dalších řeckých ostrovech , kde bylo nařízení, kdy a kolik se může vody spotřebovat. A z nouze se pila i odsolená mořská voda. Co je to ale proti vyprahlému africkému kontinentu! Přírodní národy vnímají vodu jako stvoření, zatímco naše vyspělé civilizace si jí viditelně příliš neváží.

Helčo, hezky napsané, ještě, že ty vzpomínky máme. Líbí se mi, jak jsou fotky vložené do článku.

Jezdím okolo autobusem,pochází odsud jeden politik, proslul činem který vyvolal velké diskuze,nyní zase na výsluní.

Já, když jsem tu báseň četla poprvé, měla jsem v sobě pocit, že slyším nápěv nějaké lidové písně, a skoro se mi zdá, že by to bylo i jako z Nikoly Šohaje. Ale není, je to z hlavy Oldřicha Č. a moc pěkné.

Jak kdo, nelze paušalizovat. Zase na fotkách postrádám zaoblenou českou postavu. Tihle muži by vypadali dobře i v těch plandavých teplákách...

Ahoj, vůbec se nedivím, že se sem pořád a rádi vracíte. Krásný kout,krásné fotky. Pozdravuj Pepu.

Doufám, Zdeno, že tohle už byla opravdová schůzka. :-)) A Chalkidiki je moc hezké. nejvíc se mi líbila plavba lodí k mnišské republice Athosu, kam ovšem žádná žena nesmí vkročit a muži jen ojediněle, ovšem s dobrozdáním od církve.

Díky tomu, že jsem pracovala léta ve vojenském archivu, vždy se mi v souvislosti se Štěchovicemi okamžitě vybaví pojem "štěchovický poklad". Ale dnešní Štěchovice a celý kraj mají naštěstí své kouzlo v něčem úplně jiném než ve válečné historii.

Jani, myslím, že vím. S tím transvestitou jsi mě dostala. Ale je to přesné. Jen nevím, jestli informace o hvězdárně není mylná.

Ono to není tak jednoduché. V létě prostě odešel manžel mé neteře v 57 letech, zamiloval se a trval na rozvodu. Nepříjemná situace je, když se vdova znovu vdá, přijde o vdovský důchod, a pak zjistí, že s novým manželem nemůže žít a rozvede se, ale vdovský důchod zpátky nedostane. Na to by měly vdovy dávat pozor. Ono se to týká i vdovců. Již několik let existuje i vdovecký důchod pro muže, o který přijdou, když se znovu ožení.

Blahopřeji všem, kteří se snažili, a usmálo se na ně štěstí. :-)

Libuško, moc hezký napsané. Taky mám na Prahu pěkné vzpomínky. Chodila jsem tam na střední a pak několik let pracovala. Měla jsem ji taky moc ráda.

Libuško, krásná kouzelná pohádka, tak jak pohádka má být.

Samozřejmě, kdo celý život lyžuje může jezdit na snowboardu i v 75. Považuji však za nesmyslné, aby s tím někdo začínal v 75, když předtím nikdy nelyžoval. Mnoho seniorů také jezdí na kole celý život, tak v tom pokračují nadále. Ale já jsem nedostala v dětství kolo, tudíž jsem se na něm nenaučila jezdit a bylo by nesmyslné s tím začínat, když je mi 72. Je mnoho různých činností, které člověk může provozovat, aby se udržel fit a musí si je umět vybrat úměrně ke svým schopnostem.