Nádraží jsem našla, ale asi se vám vloudila chybička - jak si pamatuji a našla jsem ve Wikipedii - prvním aviatikem byl Jan Kašpar a vzlétl v Pardubicích 16. dubna 1910. Toto nádraží není v Pardubicích.

Kdysi jsem od jedné kolegyně, která jela se svazáky na Kubu, dostala ochutnat kubánský banán. Byl malý, nevzhledný, ale sladký. Nevím, jestli se to smělo brát s sebou, ale svazáci asi mohli. Také si vzpomínám, jak mnozí básnili o kubánském rumu, ale já jsem ho ochutnala až po letech a nijak mě nenadchnul. Podobně tak i tequilla nebo whiskey. Inu, nejsem ten správný fajnšmekr. Váš článek se mi líbil, je dobře, že jste přiložil i dobové fotky.

Avokádo jsem poprvé dostala od archivního návštěvníka z Izraele v r. 1990. Říkal, že si ho můžu namazat na chleba jako máslo, ale mně to chuťově nic neříkalo, nevěděla jsem, jak ho upravit. Po pár letech jsem ochutnala avokádovou pomazánku, když nás na konci kurzu angličtiny k sobě pozval náš britský lektor. Byl buddhista a vegetarián. Dokonce ani nesolil. Pomazánka s česnekem byla výborná. Od té doby si avokádo občas takhle podobně připravím, mám ho ráda.

Maruško, hezký tip na výlet. Beskydy vůbec neznám a obávám se, že hned tak nepoznám. Určitě je tam spousta míst k vidění, ale pro nás trochu daleko. Fotky jsou moc pěkné.

Mně vadí oslovení babičko, protože nejsem babička a nikdy nebudu. Babičko, má každý říkat jenom své vlastní babičce a ne šmahem každé starší ženě!

Výstavu jsem již navštívila. Zajímavá.

Už vím, dá se dobře najít podle nápovědy. Pomohlo mi to nádraží, abych nehledala po celém Česku.

Krásné, jak vždy Zuzko :-)

Lákavá nabídka na dovolenou.

Jedinci, kteří jsou schopni se střelnou zbraní nebo i mírnějším prostředkem zacházet, by si v takové situaci rozhodně na místě poradili. Ovšem pro řadu žen představoval pepřák často spíš jen uklidňující pocit, co kdyby.... To je také důležité. Reálná situace je jiná a následné posuzování z právního hlediska, do jaké míry byla obrana přiměřená útoku, zda opravdu hrozil nebo ještě trval, tak to bych řešit nechtěla. Libore, jak vlastně dopadla ta studentka, která před pár lety u kolejí na Jižním Městě bodla do srdce nožíkem pachatele, který se na ni vrhl? Nějak si nevzpomínám, jestli zůstalo u klasifikace, že v sebeobraně.

Osoba pravěkého lovce zřejmě stojí pod nějakou malou strání, nebo se mi to jen zdá? Jedná se o další zdejší muzeum v přírodě, vedle již zmíněného hornického?

Na tuto chorobu se specializují lázně Jáchymov, zkuste se informovat. Mohu potvrdit, že lidé si léčbu velmi pochvalují a uleví jim od bolesti. http://www.laznejachymov.cz/lpage-lecba/?gclid=Cj0KEQjwxbDIBRCL99Wls-nLicoBEiQAWroh6ugfQz_6mWQ_ZdPJhTcJu1s1_6d9UqSBdLP3dGR48GEaAj3J8P8HAQ

Mě v poslední době potěšilo, že v některých částech Prahy vedou zrekonstruované tramvajové koleje po nově zřízených trávnících. Působí to teď na jaře velmi svěže. Vím, že jsem kdysi slyšela, že Berlín má velké množství zeleně, a co si pamatuji, tak to souhlasilo. Když už jsme z těch, kterým je dáno žít ve velkoměstě, měli bychom mít alespoň někde v dosahu kousek přírody. To platí i o sídlištích. Je mezi nimi velký rozdíl. Třeba o našem Chodově už dávno neplatí, že je to betonová poušť.

Kostel je v -------ě

Moc děkuji za nádhernou poezii,krásný den, s láskou zdraví květa

Dneska to bylo lehké, pomohla jedna věta a už to vím :-)

Tak to jsem se od srdce zasmála, ale tou babičkou v kupé bych být nechtěla. Ale zvládla to dobře s dráčkem.

Moc krásně napsané a k tomu nádherné obrázky.

Moc hezké, odjakživa se mi líbily i malé domácí skalky. Jenže péče o ně také vyžadují čas a práci. Teď chodím aspoň čas od času do trojské botanické zahrady.

I já jsem vyrukovala do ulic. Potkávala jsem samé pozitivní lidi. Starci s šedivou tváří mě zdravili úklonou, já odpovídala úsměvem. Totiž, jak člověk dává, tak také dostává.