Je škoda, že návštěvy takových kouzelných lokalit jsou komplikovány obrovským množstvím návštěvníků. Svědčí to na jednu stranu o chvályhodném zájmu, avšak co potom s tím? Všude zdržení, nepříjemné fronty, žádné soukromí. Dnes se dá těžko projít i Staroměstským náměstím. :-) Ale pojali jste to sportovně, jako správní sportovci, díky.

Mooc hezký článek. Většinou čtu, jak děti lidem vadí, protože jsou hlučné. Ale děti se potřebují "vykřičet" a vyběhat, potichu to nejde.

Zdar turistice - užili jste si , už jen vzpomínka, ale krásná

Veršíky jsou to moc pěkné, Františku. Chci se zeptat, jak to děláte, aby se vám to na další pozvánce neopakovalo? To musí být docela fuška, to uhlídat. Ale určitě vám jich přeji ještě spoustu a hlavně ve zdraví.

Ani jsem nevěděla, že vloni něco takového bylo. Protože mám ráda výtvarné umění i fotografii a taky dobré víno, uvažuji o tom, že si voucher objednám. Nevíte, zda si ho mohu zakoupit i pro partnera, který na i60 nepíše?

1. možná detail z nějakého otvírače, 2. spirálový blok nebo kalendář, 3. větrák od motorku z vysavače n. pračky, 4. část metly na šlehání, 5. dávkovací cukřenka, 6. asi stupnice od nějakého měřiče, kde se udávají hodnoty v procentech.

Maruško, pozvání je to krásné a lákavé a určitě stojí za úvahu.

Pěkná vzpomínka, pro mě už pořádně vzdálená.

Pane Františku, to je hezké vyprávění. Ono vracet se v noci z hospody a lesem a v bouřce taky nažene strach. Zamlada jsem to zažila a bála jsem se fakt děsně. A nepomohl ani ten alkohol. Určitě máte v rukávu těch historek víc, že jo.

Lenko, děkuji za připomenutí, tady začínalo mé turistické dovolenkování s rodiči. Byly mi 3 roky. :-)

Souhlasím, že štěstí přeje připraveným. Mít "plán" co budu dělat a finanční rezervu za co to uskutečním. A pokud má člověk to štěstí, že žije v páru, je třeba jeden druhého hecovat k aktivitě. Každý z nás má líná období, kdy se nechce. A to může být začátek konce aktivního důchodu.

Od B....

Helenko, potřebovala bych takové pohádky na CD a přehrávat si je před spaním.

Přiznám se bez mučení, že paradoxně nevím, jak na tohle vyznání reagovat. Tedy pokud si správně vykládám výraz paradox. Možná, že bude stačit, když napíšu, že je odvaha přiznat své pády.

Nejlepší je na konci..., znát míru ! Je mnoho lidí, bez rozdílu věku, kteří jsou tolik lační nových věcí, nových komunikačních technologií, nových "smart" spotřebičů..., že se od nich nedokáží odpoutat. Je to vábivé, mít na dosah možnost komunikovat s celým světem. Jen nevím jaký smysl má soutěžení o víc lajků, postů, twítů, smajlíků a nevím jak se všechny ty plytké virtuální elementy jmenují... Sdílet láhev dobrého vína se ženou, kterou mám rád je, myslím, jiná kvalita :-)

Něžnost a nádech nostalgie vyjadřuje s dokonalým zpracováním silnou nosnou myšlenku. To nemá chybu.

Cestuji s Tebou ráda. Věřím, že co v této oblasti schází na rozvoji, to nahradí ochota a přátelskost lidí. A věřím, že se všude rozvíjí znalost angličtiny. Mám zkušenost i z Albánie a samozřejmě slyším i Rusy v Praze. Nepochybuji o tom, že v cestovním ruchu je angličtina na denním pořádku.

Tak to je příspěvek na pět hvězdiček... Věřím, že si na to, jak jste uvedl velitelstvi v omyl ještě po letech vzpomenete rád.

Helenko. k Vašemu oblíbenému tématu Hrátky samozřejmě přidám: bob - boby - bobr, kur - kurt - kurz, kra - krab - kras - krach - kraj - krav - a jestli nevadí čárka, tak i krám - krát - král... a zdravím "Královnu Hrátek"!

Na tuto otázku je snadná odpověď: Protože se v tom necítím dobře. A že se v tom necítím, to poznám, když si to obléknu. Vyzkoušet se dá leccos, ale nosit rozhodně ne. Párkrát jsem dala na dobré rady, jak mi něco sluší, ale brzy jsem se oblečení zbavila, protože mi v něm vůbec nebylo dobře. Takže experimenty klidně, ale cingrlata za každou cenu, to ani náhodou. :-)