Místo nukleární bylo u někoho nukreální. Připadá mi, že se nějak špatně vyslovuje hláska l v kombinaci s další souhláskou, proto ji lidé nahrazují hláskou r.

První hezká byla, i druhá potěšila. Těším se na lázeňskou do třetice.

Teda, Vy té noblese chvílemi dáváte na triko! Ale jsem ráda za informace o Karlu Kramářovi.

Lituji, že jsem se tam nikdy nepodívala. Před více než 20 lety jsem jako návštěvníka vojenského archivu poznala pána z Bergenu s manželkou. Byli to skvělí lidé, už v důchodu. Většinu roku žili v chalupě kdesi v lesích i bez elektřiny. Přitom Gunnar byl dříve šéfem nějaké firmy. Mluvili i o lidech, jací jsou přímí a poctiví. Chalupu nechávali otevřenou, kdyby někdo zabloudil, aby tam případně mohl přespat. Jednou se to stalo, že tam někdo přenocoval a za jakousi konzervu jim tam nechal s poděkováním peníze. To bych chtěla zažít u nás!

Jsem přesvědčena, že vám se tam líbilo i za pošmourného počasí. I fotky tomu nasvědčují. Usmívám si, když si vzpomenu na svůj někdejší první zážitek s čipovou kartou v hotelu. Otevřít dveře s ní šlo, ale netušila jsem, že musí být zasunutá ve zdířce i v hotelovém pokoji, jinak nebudou fungovat světla. :-D

Mně to připadá nějaké zbytky pomrzlých hub, ale možná je to úplně jinak.

Výborné, ale máte to za pět! *****

Elenko, krásně dušičková, skvěle načasovaná, děkuju.

Nákupní Centrum černý Most - tam bych v životě nešla. Projížděla jsem tam často autem při návratu domů a jímá mně hrůza doposud, když odtamtud jedu někam autobusem. Jste statečné, že jste se tam vypravily. Menších obchodních center je v Praze více a mám je blíž.

Takovéto situace bývají u nás v obchodech často, že se rozcházejí ceny u zboží v regále a u pokladny namarkované. Třeba je něco v akci a vyjede vám plná cena a prodavačka neochotně řekne, že akce předchozí den skončila. Bylo by toho hodně ke jmenování. Jedna moje bývalá kolegyně byla expertka na vyhledávání takových nepravostí, špatných cen, prošlých záruk atd., protože za každou objevenou věc dostala padesátikorunovou poukázku na zboží. Ovšem za cenu nevraživosti prodavaček. Schvaluji plně, že jste se nedala. Lidi za Vámi, kdyby se to týkalo jich, by nejspíš také nemlčeli.

Ano, je to také řešení, ale pro koho, pro seniory? Myslím, že tento šablonovitý, neosobní a neútulný styl připomíná spíše zařízení moderního hotelového pokoje, ale ne domova. Moderní stavebnicový systém nikdy nenahradí solitérní kousky pěkného, kvalitního nábytku, který také nemusí být drahý, nebo může být zděděný po někom, koho jsme měli rádi...tím lépe, má svoji neocenitelnou historii. Na trhu se dají na různých bazarech koupt i staré kousky, nebo vydařené repliky starožitného nábytku, které jsou krásné a nejsou drahé. Např. IKEA má v nabídce nadčasový a útulný nábytek za rozumnou cenu, ve světlém i tmavém provedení. Pokud ho nakombinujete vhodnými oblíbenými doplňky (třeba i vyšívaný polštář po babičce), máte útulný domov, ve kterém se cítíte dobře, určitě lépe, než v "trendy interiérovém designu". Zrovna tak podlahové krytiny...laminátová podlaha je zabiják pro nohy, pokud chodíte doma bosky, není nad přírodní materiály, mám v oblibě dřevo, které dýchá, je teplé a neklouže a na něj menší koberec, který lze dobře udržovat a nebo obměňovat dle potřeby. Stále se mluví o alergenech a roztočích, samá varování, až mi připadá, že by musel člověk žít ve sterilní skleněné kouli...jak si pak vypěstuje imunitu? A přiznávám, že v obýváku pod sezením mám koberec s vysokým chlupem, protože je příjemný na nohy a v zimě hřeje :-)))

Také mám pocit, že jsme ho hádali, nebo nějaké velmi podobné Uch,Uh,Uch.

Všechny jsou moc pěkné a slušivé. Mám jeden černý vlněný "flaušák", který doplňuji dle potřeby barevnými šálami, kabelami a nebo kožešinovým límcem. Mám ho už hodně let a stále je pěkný a nadčasový a hlavně - má velikost, do které se vždy vejdu :-)

Poetické, krásné, nedostižné.

Červenou řepu jím moc ráda. Akorát si vždycky s úsměvem vzpomenu, jak jsem se před lety vyděsila, jak najednou krvácím. A ona ta potvůrka pěkně barvila. :-)

Hezké a vtipné. Jak jinak, Lidmilko, když je to od tebe. :-)

Především bychom měli vést rozhovor s pohledem do očí.

Mám smutnou zkušenost s touto nemocí v rodině a velmi této kavárně fandím. Přesto se trochu obávám, jestli nebude pro zaměstnance deprimující případná malá návštěvnost kavárny. Kdybych žil v Liberci, chodil bych tam často a dával si tam schůzky s přáteli.

Jak jsem pochopila, máme asi najít název části Zlína, kde se kostel Narození P.Marie nachází. Název kostela je nejen v článku, ale i na fotce. Také je na fotce název blízkých lázní Kostelec. U Zlína je jedna velmi známá ZOO se zámkem.

Hezká rozverná básnička pro dnešní zachmuřené ráno. A hned je na světě veseleji.