Myslím, že kvalita nemusí být vždy drahá. (Drahé jsou i potraviny nezdravé.) Nemám ráda BIO, u kupovaných potravin občas sleduji jen jejich energetickou hodnotu. Baví mě prohlížet si letáky, a proto si něco lepšího někdy koupím v akci (třeba lososa nebo dobrý sýr). Stravuji se v podstatě celý život stejně a jsem ráda, že výběr surovin a potravin je mnohem širší než dřív.

Libore, tvé nápady bych uvítala na konci, aby mne předem neovlivňovaly. Tady se mi líbí nejvíc 7 a 10, číslo 6 neznám. Nic vlastního teď nevymyslím.

Ach to mi jde zase po zádech mráz!Moc děkuji, v úctě , lásce a pokoře zdraví květa

Nebo taky "Každý dobrý skutek musí být po zásluze potrestán"

Věrko, větu z titulu Tvého článku znám už léta, ale ostatní příklady, které sis vymyslela, jsou také pěkné. Tak já zkouším: Komise se sesedla v ředitelně. Stála Líza za zastávkou. V neděli lili lihoviny do lahví.

Těším se přesně tak, jak je to řečeno ve Vaší krásné básni.

kecy, ale mám štěstí, že manželka po zprávách usne. možná kdyby ji bylo 50 tak by to bylo jiné

Někteří ti soudruzi, hlavně ty dělnické kádry, byli opravdu dost děsní. Pamatuji si, jak jeden připitý řečník místo "soudruzi z ústředního výboru" řekl "soudruzi z ústředního topení". To byl hlahol!

Mohou, ale chce to trochu kázně a průběžnou kontrolu váhy. V posledních letech zaměstnání jsem kompenzovala stresy z práce a starosti s mámou pojídáním sladkého a užívala léky, po nichž se přibírá. A postupně jsem přestala být štíhlá holka, jako jsem byla předtím celý život. Po odchodu do důchodu a maminky do DS jsem se zklidnila a mohla se věnovat hubnutí. Asi za rok jsem se vrátila na svoji původní váhu. Omezila jsem sladké, začala víc chodit. Sportovat a chystat si různé dietky mě nebaví. Kdybych měla jíst naposled v 19 hodin, protrpím večer a noc bolením žaludku. Večer jím víc než přes den, před spaním si musím dát ještě aspoň jogurt.

Bohumínem bych se neoháněla, odtamtud je to sice daleko, ale zato levou zadní. :-))

Někdy přijde pomoc z hůry, neznáme všechny věci ve vesmíru.

1 a 8 to jsou moje favoritky.

Měla bych velkou snahu, ale zatím se vůbec nechytám.

Další místo, které znám, kde jsem byla také dvakrát jako v předchozím Bledu. Psala jsem tu kdysi i příspěvek Do slovinské Ljubljany málem kolem Evropy, který byl ale zčásti pracovní a ne tak zajímavě informativní jako ten Tvůj zdejší. Určitě se ale shodneme. že je celé Slovinsko velmi sympatická země. Vzpomínám na někdejší mezinárodní kurs němčinářů v NDR, kde byli i Jugoslávci. Účastnice v naší studijní skupině Marjeta ale nikdy neopomněla zdůraznit, že je Slovinka. Také uměla ze všech Jugoslávců nejlépe německy.

"Rehabilitace mozku"...dobrý název :-)) Už se vidím, jak ráno ve 4 vykonávám aerobní aktivity pro zlepšení nálady, zvlášť v zimě...ty mám při odklízení sněhu a námrazy a krev se mi rozproudí po cestě autem na vlak, když vidím, co jezdí za exoty, spíš bych potřebovala něco na uklidnění, když dorazím na nádraží...a tam znovu: "vážení cestující, omlouváme se Vám za zpoždění vlaku, které bylo způsobeno nepříznivým počasím ?!?!..no, to jsem z toho jelen, přímo někam střelen :-(

Růženko, moc zdravím. Mám radost, že se tvé zdraví vylepšilo. Děkuji za fotky, panenky jsou jedna hezčí než druhá. Blahopřeji k výstavám, škoda, že je to tak daleko. Hezký Advent.

Gratuluji!

Veľmi pekné a pravdivé.

Bleška to řekla i za mne, velmi cítím s Evičkou a vyhledal jsem si její články o Bertíkovi. Nejvíc se mi líbilo vyprávění o tom, jak Bertík obšťastňoval postižené děti. Ten článek jsem tehdy považoval za článek roku na i60. ♥♥♥♥♥

Hezké povídání a vzpomínky na bývalý Sovětský svaz. Mám podobné protože jsem v Moskvě studovala jeden semestr. Na prestižní mezinárodní koleji byly obdobné toalety.