Krásně rozvinutá věta, kterou obsahuje titulní obrázek "Teď všichni řekněte sýr"!

Děkuji, Věrko, spravilas mi náladu!

A tak to je a věřím, že i bude.

1. Čumět na sebe několikrát denně do zrcadla mě také nebaví. Ale od ženy se tak nějak očekává, že nebude mít sáčko, jako když ho vyndala kravce z tlamy. U druhých to moc nevnímám. 8. Prý už není „in“, aby měly boty a taška stejnou barvu. 9. Matičky utahuji správným směrem, sklenice umím otevřít. Asi nejsem v tomto směru „pravá“ žena – nerada jsem za neschopnou a nerada žádám o pomoc. 16. Na týdenní dovolenou mi postačí taška. V níž nejvíc místa zabírají rezervní třiačtyřicítky. 18. Myslím, že náladovost a rozmary není totéž. Změny nálad považuji za stav duše, rozmary za zpovykanost. 22. Feministky, natož militantní, nemám ráda.

Moc hezká vzpomínka, Danko. Připadá mi, že dřív byli mnozí lidé dost aktivní a nedělali z toho žádnou vědu. Zkrátka byli pracovití, práce je bavila a byla i jejich koníčkem. Samozřejmě, že ne každý byl takový pracovní nadšenec jako Tvůj tatínek! :-)

...a nacházíš?

Zvířátko jako překvapení není opravdu vhodné.Před pár lety našla dcera po vánocích krásnou mainskou mývalí kočku.Asi taky nevhodný dárek.Ale nás potěšila a prožila u nás hodně spokojených let.Stala se paní domu!

:-) ...neberu to úplně paušálně, občas nějaká žena na nějaké praprase narazí..., ale vidím to stejně.

Klasicky, jako snad vždy, velká pochvala do Zlína. Za vybrané téma i jeho zpracování. Díky, Hanko.

Souhlasím s autorkou článku. I my dříve narození potřebujeme mít funkční věci. Ať už je to dobře fungující auto či pračka, mobil a jiné vybavení domácnosti. Slovo "dožít" u mně neexistuje. Dokud žiji chci se obklopovat hezkými věcmi a žít plnohodnotný život se vším co k němu patří.

Příště je vyhoďte, ty řemeslníky ne kytky. Nechci k vzteku, chápu vás...

Prima článek, přečetl jsem s povděkem. Zajímavé výtvarné techniky.

Hezky zveršovaný reálný příběh minulých vánoc. Vzpomínky jsou fajn. Posilují a rozněžňují.

Nic z toho nemusím, přesto mám pořád co dělat. Tak ať se zahradníkům, zahrádkářům i sadařům daří. :-)

Díky za zprávu. Karlíci jsou sympaťáčci.

Necnost, ale jen druhá slabika. Dlouhá první mě nenapadá. Ale jednoslabičné "cnost" a trojslabičné "budoucnost".

Nic depresivnějšího nemohla redakce pro starší ženy vyprodukovat. Mám dobrou zprávu : není to pravda. Pravdu má Yoko Ono a přidala bych to staré známé - jaké si to uděláš, takové to máš. Možná byl článek sepsán pro ty ženy, které se životem hnaly pouze za vlastní krásou a obdivem okolí. My, které to cítíme jako Yoko víme, že lepší než fňukat je cvičit a správně jíst.Potom se můžeme věnovat všem svým koníčkům a víme, že i v 70ti je život fajn. A to hodně.

Aničko, to jsou moc hezké snímky. Jak vidím, tak Rožnov je krásný v každé roční době. Často na něj vzpomínám.

Moc krásný příběh. My jsme doma balili do papírků nejen ořechy, ale i kostky cukru. A ta první kolekce byla pro mně něco fakt neuvěřitelného. Ale ty plněný sladký bonbony mi nechutnaly. Měla jsem ráda a mám doteď duté figurky. A ještě sněhové pečivo posypané hrubým cukrem. To byla taky dobrota a to nemluvím o polomáčených želé arabeskách(doufám že jsem ten druh pojmenovala správně). Ale když nastala doba, že máma i táta nosili kolekce z práce, tak to už jsem se na ně moc netěšila.

Libore, velmi dobrá seminární práce. Starší Agata se mi také líbí víc, ač archeologie by mě nebavila. Na opálené pleti vrásky opravdu víc vynikají; mně slunce nedělá dobře ani na pleť, ale většinou ani na duši. Na žádné vylepšení obličeje kvůli vráskám bych nikdy nešla. Některé další rady jsou zábavné. Myslím, že vrásky k věku patří a sedmdesát- a vícesátnice s hladkou tváří je divná.