Ožehavé téma.Jsem moc ráda,že už 5 let nemusím koukat na nesmyslnost vaření ve školách.Vnoučata to řeší vhodnou svačinou-maminka doma vaří obědy(polévka+jídlo)-a při odpoledním vyučování jdou na oběd POUZE podle toho,co je k obědu.

Danko, opravdu jsem tentokrát čekal choulostivější obrázky, tak to budu muset napravit ve své odpovědi po Tvém posledním dílu. Na Halinu jsem se dnes po delší době zase na ČT 1 díval !

Tady v Praze je to také všelijaké. Včera nádherně svítilo takřka jarní slunce, zatímco dnes je tma a co nejdřív začne něco padat. Ale co, příroda si s tím poradí. A děti určitě s prázdninami také!

Ano a džíny prali v řece na těle , košile silonové rozeplé k pupíku nesály pot, však cítili se skvěle.

A kdeže jsou takoví muži schováni? Prosím ještě popis cesty, děkuji :-)

Hanko, zajímavé povídání s vlastním tělem. Já jsem na začátku hledání společné řeči.

Jejda, taky znám, ale nevzpomněla jsem si :-)

Článek je daleko víc než jen turistický a pan režisér je velmi vnímavá a charismatická osobnost. Díky!

Je to velice bohatá a zajímavá historie, na jedné straně zázračné poutní místo, na druhé straně typické pohraničí s odsunem původního obyvatelstva a poválečnou likvidací církve včetně památek, ale s Panenkou Skákavou by mě to nikdy nenapadlo. :-D

Moc hezký článek. Ale vkus byl rozdílný vždy. Např. na fakultě se líbili mé kamarádce „chlapečci“, zatímco mně „chlapi“. Zůstalo mi to dodnes. Proto na mě nepůsobí např. Alan Delon. Líbí se mi třeba Anthony Hopkins, Jack Nicolson, Geoffrey Rush (to je ten logoped v Králově řeči), Václav Voska. Kdysi dávno Olda Šetrnej. A samozřejmě ten můj. Taky se mi líbil Charles v seriálu MASH. Byla jsem zklamaná, když jsem se dozvěděla, že není na holky. A co na to klasikové? „Mužům sluší spíše zanedbaný zevnějšek než zbytečná fintivost.“ Ovidius „Není smutnějšího podívání nad muže před zrcadlem.“ Jan Neruda

Moc hezké.

Tady nikdo neměl sílu napsat komentář? Zkusím to: Znám velmi a velmi dobře dvě ženy. Obě se vyléčily. Ona také rakovina prsu není jeden druh nemoci, jeden druh nádoru. Výzkum, léčebné postupy a léky se vyvíjejí obrovským tempem. Znal jsem ještě třetí ženu, kamarádku z neziskového sektoru. Setkávali jsme se na schůzích. Pak chodila s hlavou v šátku, takže jsme pochopili, oč jde. A pak, pak jednou nepřišla. A už nikdy. Dnes by prý právě ten její druh nádoru mohl být léčitelný. Každé svítání přináší těmto nemocným novou naději.

Hezké. Ano, vzpomínám na své první výtvory, pamatuji si je proto, že jsem ještě neuměla psát :Pan vlček se prochází, chodí se mu s nesnází, bolí nohy, bolí hlava, je to chřipka, ale pravá. /Dost aktuální/

Alenko, úplně jsi mě dojala, přeji tvé mamince hlavně hodně zdravíčka, a vám všem, ať vám to štěstíčko ještě dlouho vydrží.

Dobrý článek. Jen bych téma rozšířila o sebelítost, která pramení z událostí méně dramatických. Takových běžných denních. Kdy se člověku něco nedaří, něco ho bolí, s někým se nepohodl… Když taková na mě přijde, snažím se rychle umravnit.

Hezké, neotřelé, zábavné, optimistické. Na pondělní ráno velmi příjemné.

Milé zjištění, že ještě dost dlouho nebudu starý senior. :-) Zrovna dnes jsem četla, že "stárnutí je fyzický jev a mládí je přístup k životu". Nicméně zub času pomalu ale jistě hlodá. :-)

Nadi máš nádherné fotky, moc se ti to povedlo. Dala bych ti za ně 10 hvězdiček ale jsem limitována jen pěti.

Doufám, že jako lidstvo opravdu přežijeme, a dokonce v nějaké lidštější podobě. Díky.

Jani, tu fotokoláž na úvodním obrázku jste vyrobila sama? To bych chtěl někdy umět. Dovolím si od Vás také převzít do své sbírky slovo "kazítko", které je velmi výstižné. Ale protože již vařím jen pro jednu osobu nebudu si kupovat myčku, hnětač a do třetice ani radiem řízený budík - nařídím si ho sám.