Statusové symboly jsou staré jako lidstvo samo. V dřevních dobách si lidé porovnávali třeba koně nebo pazourky.Jak tomu cvhcete zabránit. Lidé se prostě navzájem porovnávají. Já pamatuji, že jsem jako děcko chtěla šedivé galošky s kožíškem. měl je každý, nebno huberťáček a tak bych mohla pokračovat. Jsme prostě takoví a jiní nebudeme.

Bezvadna rychlovka, u nas plati 3x a dost, pokracovani dalsi rok.

To je sice hezké, ale je to článek pro mladší ročníky. Rozvod v pokročilém věku už naše děti moc neohrožuje. Mají život vlastní. Oslovení se také změnilo a mnoho starších párů se oslovuje dědo, dokonce i dědku a také babko, bábo. Někdy je to myšleno mile, ale někdy i opravdu zle.

Vůně vody u splavu v Jaroměři, vůně kůže v obuvi, vůně vinných sklepů - to jsou vůně mého dětství. A vždy mi ho připomenou. Krásné téma.

Domácí péče je vždycky nejlepší - pokud nenatrefíte na "chytrého" pana doktora nedávno opustivšiho fakultu, který prostě ví nejlíp, že vy to nezvládnete. Pak drží vašeho blízkého v nemocnici tak dlouho, až je na převoz domů pozdě. Protože si sami musíte shánět veškeré informace, pomoc, domácí péči a podobně. Nikdo v nemocnici - až na vzácné výjimky - vám nepomůže a nikam vás nenavede. Vědí přece líp, že vy to nezvládnete. Jsem bývalá zdravotní sestra a v minulosti jsem se starala i pacienty ve finální fázi. Jsem jenom pouze "stará"!

Našel :-)

Je pravda, že Matějská je velmi nákladná záležitost. Ale co je snad ještě horší je hluk. Varianta tabletu a mobilu není až tak špatná.:-)

Hezké a pravdivé.

Vzhledem k tomu, že se v průběhu života měníme, mě to nikterak nepřekvapuje, ale ani nepohoršuje. S ohledem na to mi svatební slib přijde velmi postavený na hlavu, i když já do puntíku splnila, co jsem slíbila.

Caj z brezoveho listi je vynikajici i na odvodneni, vypiju salek a dalsich pet mne opusti, ale netrva to vecne, behem par hodin si telo zvykne a zadny zazrak se potom nekona, je vynikajici na procisteni ledvin po zime.

Takové věci se stávají tehdy, když je nejmíň potřebujeme. Moc hezky jste nám tu událost vylíčila a já vám přeji, ať je ruka brzy zase v pořádku a můžete ji zapojit do všech potřebných činností.

Helenko, momentálně se mi vybavil jen ten pes z reklamy, jak se ptá: Chceš Fofolu?

Díky za krásnou procházku.

Pane Broulíku, s potěšením jsem si Váš termín "podhledna" zařadil do své sbírky nových českých slov. Váš článek mne pobavil, ovšem vypadá to, že redakce zmeškala jeho vydání na apríla.

Jé, já se mám, jsem stará,mám ale všechny zuby i ty moudrosti, dobře spím, chodím sice po doktorech,ale alespoň zažívám společenský život hovorem v čekárnách, dobře spím. Sex u ž nepotřebuji a nechybí mi. Užila jsem si ho v mládí, což je hodně moudré. Mrzutá se snažím nebýt, protože nemám proč, protože já jsem ráda, že ještě žiji. Tak co se šklebit.

V tom 1) píšete pěkné blbosti. Proč by měl někdo pobírat víc za zemřelého partnera??? Už tak má vdovský důchod. Co to je za hovadinu? Já jsem rozvedená a musím vyžít z malého důchodu, musela jsem se přestěhovat, do menšího bytu, když odešly děti z domova, a nikdo mi nedal víc peněz na nájem, abych si mohla držet 3pokojový byt.To jste mě tedy pěkně nadzvedla. A vaše za 2), pokud to jsou partneři, měli by se podporovat a nevím, proč by měl jeden s větším příjmem jezdit na dovolenou sám!!! To jsou tedy názory..

Jé Jarko, my si tedy můžeme vybírat, ale možná, že by nás nemuseli oslovovat vůbec. Všechna oslovení jsou příšerná.

Takže asi tak:... Já jsem nikdy neriskovala jakýkoliv problém volným uložením Bertíka na sedačce. Měl jednak autopás, který je opravdu bezpečný a pro psa pohodlný. Když jsme jeli na kratší vzdálenost, umístila jsem na zadní sedačku přepravku odpovídající velikosti, připevněnou bezp. pásy. Byl to jeho " oblíbený domeček" do kterého lezl s nadšením. Ta nám sloužila i jako zázemí na závodech, výstavých a pod. Byla to součást jeho života. Nikdy auto neznečistil zvratky, sem tam nějaký chlup, či bláto ze špatně otřených tlapek. Když jsem jela na nákup, čekal v autě, mnohdy usnu. Nechala jsem mu volný pohyb, v případě tepla pootevřené okénko. Nikdy by si kdokoliv netroufnul do toho otvoru strčit ruku, byl opravdu dobrý hlídač. Zkrátka i v tomto směru . cestování v jakémkoliv dopravním prostředku byl skvělý. Každému majiteli bych takového pejska ze srdce přála. Bertice.

Moc krásné vzpomínání. I když trošku smutný konec.

Paní Hano, Vaše články se mi moc líbí. Jsou takové opravdové, ze života :-) Na žádnou pohádkovou macechu si momentálně nevzpomenu, ale když se tak zamyslím, slovo pohádka zní tak libozvučně a přitom je v nich tolik zla a až na úplném konci se ukáže dobro. Je to jako ve skutečném životě. Proč si stále necháváme nalhávat nějaké bludy, abychom nakonec, kdy už se nedá nic změnit, zjistili, že všechno bylo úplně jinak.