Přehled posledních diskuzních příspěvků

Na Krétě vyvěrá současnost z dávné minulosti

Zuzana Pivcová 14.4. 20:10
Kréta byla moje první setkání s řeckými dějinami. Bylo to počátkem října 2003. Na mě překvapivé horko a sucho. Ale hned jsem si to tam zamilovala. Vedle Heraklionu se mi nejvíc líbila Matala na jihu, kde svého času pobývali hodně hippies ze Západu. A také plavba lodí na Santorini. Nezapomenutelný den.

Setkání v Liberci 11.4.2018

Naděžda Špásová 14.4. 11:13
No, Evi, to koukám jak jojo. Fotky jsou moc pěkné a co to provádíš u toho zábradlí? Určitě jste si užila spoustu legrace, viď. Jo na Ještěd jsme to to před lety vyšli celý pěšky. Nahoře jsem toho měla plný brejle. Tak hezky piš dál, umíš to. :-)

Priority

Hana Práglová 14.4. 09:59
Mė už -co se týče jakékoliv dopravy-asi nepřekvapí nic...

Jak vařily naše prababičky: staročeské housky a veky

Věra Halátová 14.4. 08:25
V tom případě doporučuji: Magdalena Dobromila Rettigová - Domácí kuchařka. Ty hospodyně nepekly v plynové nebo elektrické troubě pár rohlíků pro tři, max. pět lidí. Ty hospodyně pekly chléb a ostatní pečivo jednou týdně v peci, a to buď vlastní nebo obecní. Sezam se v té době neužíval. Ani mletá červená paprika. Když bílé pečivo nejím, jen o velikonocích koupím veku na chlebíčky, to určitě nebudu dělat doma. Vstupní náklady, cca 16 Kč (ale musíte mít všechny ingredience doma, protože špetku soli nekoupíte), čas na zpracování těsta, nedokážu odhadnout, ale kynuté těsto se musí pořádně "vybouchat",20 minut je na kynutí těsta krátká doba, to musí kynout déle, pak pečení, náklad na provoz plynové nebo elektrické trouby, tak to si tu "méně chutnou" veku koupím. Nemusím ji kupovat v supermarketu, koupím ji v pekařství nebo v Jednotě. Zajímalo by mě, kolik je lidí v redakci, kteří si sami pečou rohlíky.

Genetika v kuchyni

Jana Šenbergerová 14.4. 07:47
Kdyby s námi genetika v kuchyni cloumala jen takhle, byla by to pohoda. Za uvedených okolností bych měla také nervy na pochodu, a to jsem nic takového nezdědila. :-)

Jsi to ty

Jana Šenbergerová 14.4. 07:05
Která by nechtěla být taková? Snad jen blondýna. :-)

Adina, Lída, Zita… Idoly první republiky

Věra Ježková 13.4. 18:05
Nejraději mám Natašu Gollovou; byla mile bezprostřední a vzdělaná. Půvabná i ve stáří. A Hanu Vítovou, protože moje maminka jí byla velmi podobná. Že život zobrazený ve filmu se od toho reálného často hodně liší, je snad každému jasné. A to je dobře. I dospělí potřebují pohádky.

Důchod

Jana Šenbergerová 13.4. 15:13
Ať ten opojný pocit nejen zůstane, ale upevňuje se v každodenním životě. :-)

Žižkovská bouračka

Dana Puchalská 13.4. 14:29
Jako kdybych to viděla. *******

Autodrom ve Vysokém Mýtě - pomohli i „Rusáci“

Zuzana Pivcová 13.4. 10:49
Autodrom byl zřejmě chvályhodný počin, ovšem něco za něco. To už je mimo komentář.

Kdo více tloustne? Muži!

Zuzana Pivcová 13.4. 10:45
Statistika je věda, ale já bych pouhým pohledem řekla, že tloustnou více ženy, respektive dívky. Postavy se viditelně tak mění, až je to zarážející. A to se netýká starší generace.

Plzeň 8.-10.6.2018

Zuzana Pivcová 13.4. 10:42
Věřím, že realita bude tak primová jako tenhle organizačně-informativní článek. :-D

Žena jako inspirace: Maye Musk

Zuzana Pivcová 13.4. 09:49
Je to pěkná žena, i když ty fotky byly podle typu účesu nejspíš pořízeny v rozpětí několika let, takže jí všude 69 let nebude. A mám pocit, že některé naše včerejší účastnice bowlingu vypadají i bez pečlivé úpravy a nalíčení stejně dobře, ne-li lépe.

Jen ještě chvíli (píseň)

Eliška Murasová 13.4. 08:36
Zuzano, Lubomíre, den hezky začíná, díky Vám!

Pište s námi "Příběhy naší republiky"

Věra Ježková 12.4. 22:44
Moc hezké téma. Vidím, že jeden můj článek už se hodil (ale je z loňska). Těším se, že něco napíšu, a na spoustu zajímavých příběhů od ostatních.

Měli jste v dětství hodně kamarádů? I díky nim jste teď možná zdravější

Hana Rypáčková 12.4. 18:06
Neví, co by vymysleli, aby tu byli do sta. Ale ve zdravém těle zdravý duch a naopak.

Život za první republiky. Bylo dobře?

Věra Halátová 12.4. 16:02
Jako "První republika" se označuje období od vzniku samostatná Československé republiky v roce 1918 do přijetí Mnichovské dohody v roce 1938. Ti lidé, kteří v té době žili jsou po smrti anebo hodně staří. Moje matka je ročník 1930, má 88 roků, v roce 1938 měla 8 let. Člověk, který má dnes 100 let, ten byl v roce 1938 dvacetiletý. Žádného takového neznám. Můj tchán, ročník 1911, jednou říkal mému manželovi: Ano, kus slaniny stál jednu korunu, ale musel jsi ji mít. On byl ze Slovenska, kde byla bída a nezaměstnanost. Rodina mé matky bydlela na Moravě pod Brnem, na venkově, byli to chudí lidé, vypomáhali např. na statku za jídlo pro děti. Rodina mého otce, ta se v třicátých letech vystěhovala do zahraničí, za prací. Ta paní, co píše, že "lidé se k sobě chovali slušněji", myslím, že v té době určitě nežila. Každý ať začne sám u sebe. Když se já chovám slušně, ostatní se ke mně také slušně chovají.

Jean-Paul Belmondo

Zuzana Pivcová 12.4. 11:14
To je velmi hezké a osobité blahopřání a zároveň vyznání. Bébel z něj bude mít určitě radost!!

Hrátky s češtinou: Dvojhláska "ou"

Helenka Vambleki 12.4. 09:45
Zoufalé sousedce je ouvej! , souseda bouchnul proud.

Pozor na pět až šest „kousků“. I přepití je nebezpečné

Libor Farský 12.4. 09:08
To jsou zajímavé a užitečné informace, děkuji.

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.