Jo, láska je láska a Vaši mamince se dá jenom trochu závidět i přes tu její nemoc. Krásné, je také, že má hodnou a starostlivou dceru.

Na Baleárech jsem nikdy nebyla a asi už tam ani nepojedu. Článek jsem si však přečetla ráda.

Moc Vám přeji krásný zážitek s Vašimi vnoučky a pravnučkou a hlavně jejich miloučké hlášky.

S hledáním veledůležitého bodu G u ženy nám nejlépe poradí pan Radim Uzel. V eShopu to, pánové, nezkoušejte - to byl jakýsi hloupý vtip.

Nemyslím si, že většina lidí nediskutuje, ale uráží se navzájem. Nicméně ono zmíněné, tisíckrát téměř denně opakované beztrestné šíření zloby a nenávisti, jsou nešvarem, kterému se nevyhne ani solidní medium, pokud nechce zavést censuru. Magazíny online pro seniory nejsou, bohužel, výjimkou.

Díky hlavně za "redaktorský" recept a doufám, že mi tu brzy šéf tu kotletu připraví! :-D

Zajímavý článek. Znala jsem pouze Cyrila Boudu.

Jaká byla situace v severočeské uhelné pánvi, to neumím posoudit, ale jak to bylo s pojízdnými prodejnami, to je jasné. Bývalo to ostatně obdobné i v maloměstských nebo venkovských prodejnách. V našem bydlišti ne, tam některé dny něco bylo, jindy nic. Ale "vyzvednutí" objednaných potravin jsme zažili v místě letního dětského tábora na Šumavě. Bez objednávky ani náhodou. A v NDR ještě v 80. letech, tam se dokonce musely objednat dopředu i kytky, např. k MDŽ. Díky za vyprávění.

To je krásně lustrovaný článeček také pro mužské oči. Mne téma dámské módy velmi zajímá a podnikl jsem na internetu i exkurz do její historie v průběhu staletí. Třeba se tohoto tématu někdy ujme paní Hofmanová, tím by mne moc potěšila.

Povedlo se a slušelo Vám to tam. Pěkná práce tě slečny. A moc krásná barva vlasů.

Paní Květo, máte zcela pravdu. A pěkné verše.

Rozdíl je v tom,že dříve si lidé mohli pronajmout letní byt na celé léto,ale dnes na to málokdo finančně stačí.Někdy je 14 dní v tuzemsku dražší než v zahraničí.

Ty já ráda.

No...., měl bych s těma nohama něco dělat, ....sakra :-)

Jel jsem to před lety. Jedna z nejhezčích výjížděk. Pohodová trasa, není třeba spěchat a hltat kilometry. Byli jsme týden v Černé, jeli vlakem i s kolama do Nového údolí, projeli se kolem Schwarzenberského kanálu a vrátili se přívozem přes Lipno do Plané a dojeli zpět do Černé. Cca 50 km v suchym triku :-)

Trochu jezdím na kole, trochu občas chodím. Turistiku mám moc rád ale na delší přechody už nemám nohy. Ale střežím se toho abych svoje aktivity nazýval sportem. Sport mi otrávila právě ta kategorie vrcholového sportu, souboj sponzorských peněz, dopingu a chorobně přepjaté motivace vyhrát za každou cenu.

Krásný článek. Děkuji za připomenutí doby, kdy jsem jezdila vlakem( hlavně lokálkou) v Jižních Čechách. A taky vlakem s našimi za babičkou. To se mi pro změnu líbilo v patrovém vlaku. A to se ten pan průvodčí skutečně naběhal po těch schodech.

Zuzko, ty víš, že tvá poezie se dotýká nitra každého jejího čtenáře. :-)

Ve Sloupských jeskyních jsem poprvé byla na školním výletě v 6. třídě a udělaly na mne takový dojem, že si to pamatuji dodnes. Po letech jsme tam byli na výletě s manželem a dokázala jsem dělat téměř dokonalého průvodce, jak jsem si vše pamatovala. Jsou opravdu krásné a tajemné.

Myslím, že u nás už mnozí lidé berou Sokol jako něco přežitého, ale pro krajanské spolky v cizině je to sepětí s někdejší vlastí. Krajané sem jezdili hojně i na spartakiády a nebrali to jako nějakou politickou propagandu.