Jsou ještě další dvě kategorie sangvinik rozumový řešící vše s chladnou hlavou a melancholik smutný přecitlivělý ustýskaný.

Mám moc ráda kníhy pana Stingla. Je neuvěřitelné, kolik toho zažil. Novou knihu si určitě pořídím (nechám si ji darovat k narozeninám).

Moc pěkný. Píšu 1 s hvězdičkou možná i víc. . A ten psí příběh je kouzelný. Hned jsem si vzpomněla na psa co jsme kdysi měli.

Kdysi tu byl, Jano, článek, co nejvíc mrzí umírající lidi. A mezi tím byly právě třeba nesplněné sliby nebo nesrovnané křivdy. Váš syn měl v tu chvíli nakročeno na druhý břeh a toto mu prolétlo hlavou. To bylo víc než vyděšení. Díky za emotivně silný článek.

Helenko dík - tvůj článek je prostě bomba.

Časy se mění, ale pochybuji, že velikostní tabulky se povede sjednotit. Jako mladá jsem měřila 177 cm a vážila 70 kg. Velikosti měly doplňující údaj I, II, III. I byla střední, II rozšířená, III prodloužená. Moje velikost tehdy byla 51/III, ale délka rukávů zůstala "bolavým místem" do dnes. Dnes se mi dobře nakupuje v anglickém "sekáči", tam vím, že mi v článku zmíněná, podle druhu zboží,14-16, v Česku 42-44 padne včetně délky rukávů.

Takže jste na Vašem oblíbeném popravišti tak zajímavě hovořil, že Isolda nechala synka odejít za pedofilem. Dostala za to od Vás ještě další cigaretu?

Jsou známy případy, kdy potomci zcela ztrácejí své dětství jen aby napravily nenaplněné ambice rodičů a často se to stejně nezdaří - pokud tato vášeň není dědičná. Mám na mysli zejména sport a hudbu.

Vrbovku neznám a ráda jsem se zase dozvěděla něco nového z oblasti léčivek.Dík.

Zuzano, opět paráda. Já osobně těmhle básním říkám krasosmutnění. Děkuji.

Zajímavý a pohodový článek. Místo nedělní pohádky.

Lidi v důchodovém věku se zhruba dělí na ty, kteří říkají „Už jsem se napracoval dost, Ať za mě dělají jiní“ (tzv. zasloužilí lenoši) a na ty, kteří říkají „Když jsem pořád docela zdravý, tak proč nebýt aktivní?“ a realizují se ve vlastím podnikání nebo v pomoci důvěryhodným nezisk. organizacím apod. Těm patří sláva. To jsou ti, kteří to nevzdali.

Hm, nabídka je velmi lákavá.

Libeček používám velmi často.

Už 18 let jezdím na dovolenou s jedním až třemi vnoučaty.Teď už jen po Čechách,ale dříve vždy týden u moře a týden v Čechách.S dětmi jsem nikdy problém neměla,jezdily se mnou rádyy - asi záleží na tom,jaké a jak časté jsou vztahy během celého roku.

Moc hezká pozvánka na Moravu. Já byla jednou v Mikulově a sice ve sklepě Turold. Ochutnávka začala odpoledne a večer jsme byli všichni rádi, že jsme vylezli ven. Ale pak jsme nevěděli co nám chutnalo nejvíc. Ovšem jen "hrdinové" z naší výpravy šli ještě jednou. My ostatní radši zalezli do stínu a do sklepa už radši nešli. A tak jsme absolvovali prohlídku zámku a coural jsme po městě.

Zdeni je to moc krásné. Fakt. Myslím že víc čtenářů dá vysoký počet hvězdiček. Je to hezký start do všedního dne. Děkuji.

Moc hezký článek. Rozkvetlé květiny udělají radost všem. Ano je to pak oáza krásy. Nevím, která fotka je krásnější.

Proboha, bydlel autor článku někdy v paneláku? Ideálně třeba zatepleném? Já bydlím v paneláku skoro 30 let a s nějakým horkem nikdy problém nebyl. To už spíše v zimním období bylo hodně chladno. Po zateplení je v bytě stále stejně příjemně, kolem 21-22 stupňů. Když jsou extrémní vedra, tak teplota stejně nepřesáhne 25 stupňů. Oproti cihlovým domkům, dřevostavbám a hlavně současným bytovkovým novostavbám jsou paneláky luxus, co se tyče propouštění tepla.

Město Regensburg (nějak jsem si na název Řezno nezvykla) jsem navštívila několikrát v 90. letech v rámci tehdejších jednodenních výletů. Moc se mi líbilo nábřeží s centrem a celková bavorská atmosféra města. Tehdy mě také překvapilo moderní Donauzentrum, kde jsme obvykle parkovali a do centra chodili pěšky, protože takové nákupní centrum u nás tehdy ještě nebylo. No, je to už přes 20 let.