Mám bohužel špatnou zkušenost, když mi zemřel manžel, byla pro mne samota strašná. Snažila jsem se najít někoho na seznamkách a bohužel, najít tam solidního člověka, to je jako hledat jehlu v kupce sena, jak říká dcera, co hledat ve vykáceném lese? Závidím párům, kteří spolu zestárli, neměla jsem to štěstí a hledání jsem vzdala, poznala jsem tolik zoufalců, jako nikdy v životě, už raději ne. Nějak už dožiju, samota prý zkracuje život, tak aspoň se nebudu dlouho trápit..

Blanko, napsala jsi to moc hezky. Pejsek je sympaťák. A věřím, že vnoučátka postupně přijdou na to, že mají úžasnou babičku. :-)

Další typ ....po operaci oka by se jistě koupel uplatnila. A o unavené pleti ani nepíši. Vlastně ne, já mám vrásky od smíchu:)))}

Přesně tak. Oprášit vzpomínky a porovnat. Nejen služby, ale i vztahy v běhu času.

Zuzko, díky za krásný vstup do nového dne. ♥

Myslím, že city se nedají měřit, a tedy ani porovnávat. A nepomůže ani škála. Protože i stejnou intenzitu, v tomto případě utrpení, můžou lidi označit odlišně.

V obou dlouhodobých vztazích jsem/byla součástí různě nesourodého páru, takže o tom něco vím. Oba mě svým způsobem poznamenaly, ale do žádného jsem si nenechala mluvit. Je to jen a jen věc těch dvou.

Kdyby mi to zdraví dovolilo, hned bych se rozjel za tím mamutem !!! Krásná pozvánka, děkuji Michaele jménem všech kluků.

Zajímalo by mne proč ten název Čapí hnízdo. Že by bylo na jídelníčku také "čapí stehýnko"? :-)

Uf, Lubomíre, nechci ideálního muže. Byl by tak předvídatelný, že by s ním byla nuda. A taky by mohl vyžadovat ideální ženu - a to já rozhodně nejsem.

Naprosto souhlasím a děkuji Vám za tento článek.

Dám k tomuto jeden příklad za všechny. Když bratr se čtyřmi tituly, ve svých třiatřiceti lety byl "odejit" z vlasti, namířil si cestu na vlastní pěst, bez jakýchkoliv "zadních koleček" do USA. Tam začínal jako obyčejný kopáč a příležitostný pracovník džobservisu. Byl poslán do rodiny podnikatele, aby posekal zahradu. Pan podnikatel měl 5 dětí ve věku 5 -17 let. Když se ho bratr, po zkušenostech z domova, zeptal, proč zahradu neposekají děti, tak dostal, s výrazem pohrdání, odpověď: "Moje děti to nemají zapotřebí." Ne vše je třeba dávat za vinu politikům. Nikdy jsem nesouhlasila s heslem, že máme politiky, jaké si zasloužíme, ale v tomto smyslu ano. Kam se podělo okřídlené, "Rodina je základ státu."?

Z té básně je cítit opravdu velká láska. To chce potlesk!!!

No, znala jsem to a z toho jsem usoudila, že většina té skříně mi je k ničemu, když stejně nemám co na sebe. Tak jsem to vylučovací metodou vytřídila a odnesla do charitativního kontejneru.

To je neuvěřitelné čeho je autor svědkem. Začínám se domnívat, že je katalyzátorem všech neštěstí na Žižkově. Možná by bylo dobré opouštět byt pouze v noci a za úplňku. Nicméně fotografie potvrzují autorovo sdělení. Věřím, že se dočkám článku bez katastrof. Něco o kytičkách, zvířátkách, pečení bábovek (to už tu bylo), ale předem tuším, že vše nedopadne dobře.

Kdysi..., jsem jednou řídil Trabant, v dešti. Zážitek na celý život :-)

My grilujeme zcela ojediněle, a to během léta na chalupě. A toho škodlivého masa je minimálně. Mám ráda i grilované papriky.

Pro většinu z nás byla za minulého režimu Jugoslávie (hlavně dnešní Chorvatsko) vysněnou a nedostižnou dovolenou. Jeden lékař mi v hovoru řekl, ať si nechám Jugoslávii až na konec, protože se mi pak už nikde nebude tak líbit. Oni mě tam ale stejně nepustili. A popravdě musím říct, že jsem tam nebyla dodnes.

I když podobnou situaci nezažívám, pobavila jsem se. V životě jsem znala jen skutečně málo mužů, které nezajímal fotbal ani hokej. Jinak tím všichni žijí.

Ty mi, Dano, svými články vždy připomeneš název, který mi utkvěl v hlavě při zájmu o byliny někdy před 20 lety. Vybavila jsem si teď lnice květel, ale to je možná něco jiného. A vím, že z ní opravdu prodávali mast.