To byl nějakej vůl, co jí to říkal ! (smutný smajlík)

Kulturistika nepatří k mým oblíbeným sportům, ale když to někoho baví, ať se snaží a daří se mu. :-)

Muselo to být parádní představení. Italská opera je k r á s n á.

To je moc veliká dobrota. Jedla jsem to v Beskydech u přátel a měla jsem "boule za ušima".

Sympaťák. Přeji šťastnou cestu.

Jé, tam bych chtěla taky!

Tymiánu mám plnou zahradu, tak něco vyzkouším. Jen musím zjistit, co je atletická noha. Možná ji mám, ani o tom nevím. :-) (Už jsem zjistila - plísňové onemocnění chodidel a mezi prsty.)

Knihy si už kupuji minimálně, neb je nemám kam dávat. V knihovně novinky zpravidla nenajdu, což mi nevadí. I stařinky jsou dobré. Sci-fi a fantasy nemám ráda.

Jiný kraj, jiný mrav. Do Chorvatska nejezdím, ale dobré vědět, co kdyby ...

A už je to tady! Těším se na pokračování.

Danko, plně s tebou souhlasím. Obávám se ale, že se nad tím zamýšlíme jen my. Mladé to vůbec nezajímá, vidím to doma. :-)

Velmi výstižné české termíny, jestlipak něco podobného existuje v cizích jazycích? Jen mi není jasné kdo je sluníčkář, vždyť opalování již vyšlo z módy. Že by to byl nějaký divňousek, který má rád lidi a usmívá se na ně jako sluníčko?

Díky. Jógou jako takovou jsem téměř nepolíbená, ale když si občas pustím nějaké cvičení jógy, tak zjišťuji, že vlastně ty cviky děláme i na cvičení, které se jógou jako takové nenazývá. Vše je tak pěkně provázané a to se mi líbí.

Dál mi tvé verše berou dech. :-)

Příjemné je taky chvíli o sebe třít dlaně, pak je přiložit na zavřené oči, aby k nim neproniklo ani trochu světla, a chvíli tak zůstat.

Chudáci vdovci, taky jsem vdova, nelovím, ale ráda pokecám, no asi přestanu, abych někomu nezpůsobila trauma

Ano. Kompoty a džemy a nakládání všeho možného znám. A ty sklenice snad mizí v nějakém prapodivném "špajzovém" kruhu. Kam se na něj hrabe ten proslulý Bermudský.

Bezva.

Je to velmi reálné riziko. Jel jsem si jednou v létě se staženým okénkem, vedro, loktík venku, jedu pomalu, pohoda. Košile s krátkým rukávem, rukáv hezky nabíral vítr a příjemně foukalo na tělo...., do té doby než jsem si rukávem nabral vosu. Řádila pod košilí a hledala kudy ven. Měl jsem velké starosti co dřív, jestli držet volant nebo za jízdy svlékat košili a vyhodit ji oknem.....

Moc hezký článek, i to vzpomínání , i současný postoj k rodině a zvířatům. Moc se mi to líbí, jako ostatně vždy, Maruško, díky.