Internetovou seznamku nebrat, ta snese všechno. Naštěstí to nemám zapotřebí.

Líbí se mi ta stará čeština, jinak jsem tu spíš jako pozorovatelka, ne jako kuchařka. :-D

Lidmilo, nádhera co vystihuje všechen ten smutek a bezmocnost. Děkuji.

S tím letem do nebe ještě počkej, ještě ti toho musím hodně říct. Létání a chudokrevnost bych asi nespojovala, chudokrevností jsem trpěla, ale nelétala jsem :-)

Vím, že u Jungmannova náměstí byla prodejna UVA, kde měli různé předměty včetně oblečení z lidové tvorby. Krásná jizba jako pojem se mi vybavuje, ale obchod zde si nějak neumím vybavit. Máš krásné fotky s krásnými výrobky. České ruce dokázaly i v tomhle směru hodně, ale ne každý měl možnost.

Moc hezká procházka, jako vždy pojatá vtipně osobně, což mi vyhovuje. A jsem opět bohatší o další informace. Třeba tu o Smetanovi. Toho jsem spojovala vždy jen s Jabkenicemi. :-D

Ano, poděkovat a popřát klid. Děkuji.

V tomto smyslu jsem se zmínila nedávno v článku o Albánii, že tam průvodčí vysadí seniora do autobusu a mladí ho samozřejmě hned pustí sednout. Já jsem dnes u nás na Chodově přecházela na světlech jako každé ráno, při hustém provozu si přes vozovku jen tak netroufnu. Skočila mi jednoznačně zelená, zprava se přiřítil auťák (dodávka) a bez jakéhokoliv zájmu o mě přefrčel přes zebru. Já se nikam necpu a dávám pozor, ale kdybych byla kousek dál, a právem, bylo po mně.

Jídlo považuji za příjemnou součást dne. Dělám si rychlovky, které mám ráda; u přítele vařím, peču, smažím… Hotovky si nekupuji. Do restaurace zajdu občas s kamarádkami nebo přítelem. Moc dlouhé stolování a hodování ale ráda nemám.

Příjemně vtipné.

Andropauzou trpí už muži po 40. Já to pocítil až v 55 letech. Nejhorší na tom je, že doktoři toto neuznávají a spíše Vás považují za debila / já tedy neznám doktora, který by si o tom s Vámi popovídal a popřípadě pomohl/.

Je mi to moc líto, o to víc, že se sestrou máme také Čerta - Čertíka, který vypadá stejně, ale už je mu asi 16 let. Většina koček skončí na ledvinovou nedostatečnost, a vředy v tlamičce, i když to tak nevypadá, souvisí s ledvinami. Tak ať se mu sladce spí, víc nedokážu říct.

Původní "Nemocnici" jsem měla ráda, i to pokračování dalšími sedmi díly, i když se (říkalo se, že trochu na objednávku Němců) některé postavy charakterově dost změnily, ale stále to byl věrohodný Jaroslav Dietl. Ale nějaké pokračování po 20 či více letech nemám ráda a nevydržím sledovat.

Pro mne moc hezké a zajímavé čtení i fotky. Děkuji a těším se na pokračování ;-).

Příště budu pít s Mírou

Věřím tomu, že to tak u někoho funguje. Že i tímhle způsobem potká sám sebe. Díky, Dano.

Evo, líbí se mi článek i fotografie, jak skutečně "čas v Oslavanech šel".

Myslím, že není nic špatného označit hotel jako nevhodný pro děti např. proto, že tam není vybavení pro děti. Koneckonců takových míst je víc.

Moc pěkné.

Julie, té nevšímavosti je opravdu kolem nás hodně. sama za sebe musím říct, že přestože mladou generaci neodsuzuji šmahem, dávám si pozor, koho oslovím a na co koho upozorním. Té slečně s nohama nahoru bych možná odsekla stejným způsobem, že se starám o sebe - abych si příště nesedla na špinavé sedadlo. Ale zase je fakt, že potřebné odpovědi mne napadnou většinou až druhý den ráno. Jinak - s těmi mládenci, co vytáhnou z uší sluchátko, jste mne rozesmála. Podobnou zkušenost mám i já. Pro svůj orientační nesmysl s chybějící prostorovou představivostí se často ztrácím. Když se potřebuji zeptat na cestu, zásadně je v té chvíli kolem mne jen mládež se sluchátkem v uchu. Pokaždé se ale při mém dotazu zastaví, usmějí, vytáhnou sluchátko a ukáží cestu. A často mne ještě kousek doprovodí. :-)