To se krásně čte, Eleno :-)

Hezké, taky mi jedem visí na lustru, ale má jinou sukýnku..

Škoda, že jen na několik dní, ale díky i za to. Pěkné.

Líbí se mi výraz z knížky Hacknutá čeština ŘÍJNOCE, tj. „období v říjnu, kdy se ve všech obchodech začíná s prodejem vánočního zboží“. Z rozhovoru s autorem, Magazín MFD, č. 49.

Článek, který by si měli přečíst všichni majitelé psů nebo ti, kteří o tom uvažují. Ano, pes není člověk, ale je to živá bytost a historicky se připojil k člověku ze zcela pragmatického důvodu, dostal nažrat. A to je zjednodušeně pouto mezi člověkem a zvířetem. Mým prvním psem je fenka z útulku. Pozoruji ji a vidím, že netouží po muchlání v náručí, odstrkuje mě packami tak intenzivně, že se okamžitě přestávám vnucovat. V kteroukoli denní a noční hodinu je připravena k dlouhým procházkám a cítím, že chce volnost, pohyb bez obojku a 24 hodin venku. Nemohu jí to splnit, vzala jsem ji z útulku a nezbývá než brouzdat dlouhé hodiny po parcích a cestách. Byla v útulku, možná mohla mít lepší péči u náhradních majitelů, ale pes je jako každý jiný tvor osobnost a je na nás jak to pochopíme.

děkuji za krásná, neznámá místa v plném podzimu. Uchvátily mně včely v detailu, to je moc povedený. Jistě jste si procházku užila a je moc dobře, že jste ji i pro nás tak krásně zpracovala...

Hani, bezva příběh ke snídani.A jaká jsi kočka. Nádherné autíčko, takové obdivuji na veteránech. Moje maminka , když tatínek chtěl koupit auto, pořád nabádala , aby nemělo oči na stopkách, myslela tím světla. Služební auto bylo Škoda Tudor a to se jí líbilo. S klikou startovat si taky pamatuji..A máš dva soutěžní příběhy v jednom.

Díky za pohled do rakouských reálií. Raclette si dopřáváme několikrát během roku.

Schovávají ji za masku pózy, rádi mydlí druhým schody. Nevědouc co činí, přidávají se i jiní

Zeť pochází ze Slovenska a pořádná zelňačka u nás zdomácněla, nejen na vánoce. On přidává i velké fazole.

nádherný, vytoužený, živý, brečící vánoční dárek, to je ten dárek dárků na celý život. Jistě bylo radosti i po vánocích dost a dost...

Závěr článku to celé pravdivě shrnul. Jinak u mně : plyšáky nekujpuji, je to největší zlo co může dítě dostat : alergie, lapač prachu a roztočů, vevnitř recyklované textilie s jedy. plyšáci mají přinést radost, ale já za nimy vidím stovky dětských otroků.

Taky jsem si užila s 1203 své na služebních cestách i do NDR po F"urerově silnici , drn, drn, drn . Na Šumavě jsme před kopcem i slézali a zatěžovali zadní nárazník, aby kopec byl zdolán.Hezké vzpomínky.

Dík za inspiraci .

Smutný příběh ,ale s dobrým koncem. Moc pěkně napsáno. Dík.

Velmi příjemný rozhovor.Pan Babica je optimistický člověk a takové mám ráda.

Děkuji za informace, jste skvělí. A máte krásný obrázek na portálu.Se srdečným pozdravem Danuše S.

Jano, to je poezie v próze. Do pocitů malé holčičky se umím dobře vcítit. A spolu s tou zestárlou mám radost, že se má kam vracet. :-)

Super vzpomínka. *****

Já jsem si napsala Ježíškovi o Karolínu. :-)