Nádherná procházka, slovem i fotkami. Šla jsem v duchu s tebou a bylo mi dobře i smutně. Smutně z toho, že jen v duchu. Fascinují mě dvě, ne tři věci. Za prvé tvoje vůle a odvaha chodit krajinou sama, za druhé tvé místopisné obdivuhodné znalosti a za třetí ty pohádkové názvy Českého středohoří - Oltářík, Děkovka, Srdov, Brník a další. Ani nevíš, jak ráda bych se toho rozkvetlého výletu zúčastnila. No uvidíme, co jaro přinese. V každém případě krásná vzpomínka na podzim a krásná pozvánka na jarní putování. Děkuji.

Hezký .......líbí :-)

Asi v článku řádil redakční šotek, nemá být datum vyhodnocení 3.března 2019?

Maruško, to nevadí, že jsi nedováděla s autem, kolo je taky dobrý a navíc, když je to s dětmi. Jen se trochu divím, že jsi si nepořídila něco, když jsi zůstala sama. Zvláště pak, když jsi měla řidičák. Ale napsala jsi to hezky. :-)

Ráda se na to podívám. Když už jsem zvládla Knižní šifru...:-D Díky, Dano.

Vzpomněla jsem si (s úsměvem), jak jsem kdysi narazila v obchodě Marks a Spencer poprvé na divné slovo psané chutney a vůbec jsem nevěděla, co to je. Tak to je to, co tu dnes doporučuješ. A opravdu to je chutné! :-D

Musím říct, že nosím čepice celou zimu. Nechráním si vlasy, ale hlavu, na kterou by mi jen tak byla hrozná zima.

Zřejmě jsem nedospěla k zvládnutí samoty. Asi pro písničku:"Zajíček v své jsmce sedí sám, ubo6átko co je ti, že nemůžeš skákati, chutě skof a vyskoč( na někoho). Ta mne poznamenala.. Ale šla bych, kdyby někdo z íčka taky šel a bylo posezení.....

Není to sníh, který taje na řece?

Ano je tam krásně. Manžel tam pracoval a moc se mu tam líbilo. Má na tuhle zemi hezké vzpomínky a spoustu fotografií.

Moc hezké. Zuzano Tvoje poezie to je pohlazení po duši. Děkuju.

Takhle bych to rozhodně sama nevymyslela. Na to moje ženská logika nestačí. Asi bych si na to musela sáhnout, aby to moje hlava brala. Někdo ale napsal, že stačí vytáhnout jednu, jen jestli věděl proč. :-) Obrázek se mi moc líbí.

Hanko, já si to přečetla ráda a vůbec se ti nedivím, žes to napsala právě tak. Je-li na té fotce tvoje rodina, přeji nejen tobě, ale i jí do nového roku všechno nejlepší. Co to bude, si určitě dovedete vybrat sami. A ať to konečně všechno vyjde podle tvých představ. Nebuď nepřiměřeně skromná a dovol jim dostatečný rozlet, aby ti přinesly, po čem toužíš.

Moc pěkné opakování, ze kterého pro mě plyne, že nic není tak, jak to vypadá a čas je veličina, se kterou si my, lidé, děláme, co chceme. Času to ale nemůže vadit, protože ve skutečnosti neexistuje, jen jsme si ho spolu s prostorem vytvořili, abychom se měli v nekonečném vesmíru o co opřít. :-)

To je hezké. Je vidět, že dříve byly tuhé zimy naprosto běžné, protože jinak by si o nich lidé nevytvořili taková moudra. I když občas bylo bez sněhu, ale už tehdy to znamenalo malou pohromu. Díky, Věrko, budu si to muset postupně zkopírovat a mít na očích.

Přiznávám, že jsem postupně hodně změnila styl života, hlavně zábavy. A k tomu patří i konzumace alkoholu. Nebudu přece dělat něco, u čeho cítím, že mi to zdravotně nesedne. Takhle je to ale podle mě u hodně lidí starší generace. Když třeba porovnám naše školní srazy dříve a nyní. :-D

Jsem také z těch, kteří se téhle neblahé události ve vzpomínce nezbaví do smrti. Díky, Zdeňku.

Moc hezké, až trochu dojemné, najednou se mi při tom vybavila někdejší inscenace s Tomášem Holým, který si na horách "sehnal" tatínka.

Pozdrav, který stojí za zamyšlení.

Je to krása, ale jsou to všechno příliš dlouhé lety což pro seniory není dobré.