Není lehké psát o osobních věcech a já vám se slzami v očích děkuji za Vaše slova. O tom, že zázraky se (ne)dějí, vím také své. Přeji Vám, abyste s maminkou prožila ještě hodně šťastných chvil.

Omlouvám se, ale tohle jsem nepochopila.

Jsem ráda, že jsem opět jela, výlet se opravdu vydařil.

Okrášlovací spolek Calma dobře znám, do lázní Luhačovic jsem jezdila často a i nyní si tam zajedu. Při otvírání pramenů a i dalších akcích vystupují. Prochází se po kolonádě v dobových kostýmech. Je to nádhera a i pár ičkařů se s nimi vloni setkaly, vzpomínáte ?

Je to marný, je to marný, ..........je to marný :-)

Topili jsme plynem. Dražší a hlavně vlhko v bytě, byla i plíseň. Přešli jsme na fotovoltaiku - pomalu nevíme co s proudem. Není to drahé, dotace přišli v pořádku a dohodili jsme i pár kšeftů okolo, takže jsme na 0 nákladech. Máme tepelné čerpadlo i klimatizaci, ohřev podlahou a bazénu. pokud v zimě bereme proud tak ho máme za 1Kč.

Perfektní jako vždy a tu ránu museli slyšet hodně daleko, viď? :-) :-)

Zdá se, že Morava má co dohánět.

Evo, jste o velký krok přede mnou. S úklidem to mám podobně, ale začala jsem se sepsáním, co je třeba uklidit měsíčně, kvartálně, apod. To jsem si na sebe ale upletla bič, protože to dodržuji a tím jsem se ještě nevrátila k tomu háčku. Občas vytáhnu šití, spíš zašití. Někdy se bavím kreslením, háček ale mám pořád před sebou. Snad na něj přijde řada ještě letos. ☺

Možná se to dobře nečte, ale ta situace, kdy někdo v rodině těžce onemocní a řeší se poslední měsíce či týdny, je opravdu těžká. Zažila jsem to. Člověk opravdu často tápe, jak se chovat k nemocnému, stejně tak on nechce trápit rodinu...

a tak to má být, pohoda, smích vše, co krom jiného k životu patří. Krásné posezení....

Díky za dějepisný výklad, až tolik jsem toho nevěděla, zase o trochu chytřejší

Jizeru si pamatuji ještě z dětství a pak z cest za pratetou do domova důchodců v Rokytnici n. J. Líbí se mi, že je taková čiperná, horská. To chudák "naše" Popelka v Lomnici n. Pop. Díky za cestu.

Krásné verše.

Ano je to tak. Vitana je kvalitou svých koření i směsí vyhlášená. Ale nejlepší papriku jsem koupila vždy v Maďarsku.

V Prachaticích jsem byla někdy v roce 1970 na školním výletě a už tenkrát jsem si říkala, že bych se tam ještě někdy chtěla podívat. Zatím se mi to nepodařilo. Chce se mi tam pořád.

Proto je lepší nebýt oslnivá kráska, když žena moc krásy nemá nemá moc co ztratit.

Ikdyž jsem žádnou přílohu nenašla, není to důvod k tomu, abych ten příběh neohodnotila jako moc hezký a úsměvný. Kéž by bylo takových víc. Děkuju.

V ČB, kde jsem pracovala, jsem neměla šanci získat devízový příslib.Mladým to přeju, že dnes můžou jezdit, pracovat venku nebo studovat. Ve mně zůstal dodnes při odbavování nebo přejezdu hranic stísněný pocit, že mě celníci nepustí, že jsem nějaká podezřelá. Už se toho asi nikdy nezbavím.

Moc krásné fotky. Děkuju.