Helčo, hezky sis ten výšlap užila. A fotky jsou hezke jako vždycky.

Zatím se mi jen jednou stalo, že když jsem jela v létě sestře do bytu zalít kytky atd., tak jsem se už ze zastávky autobusu vrátila s pocitem, že jsem nezavřela okno. Tak jsem to pro jistotu šla zkontrolovat. Jinak se zatím držím. :-D

Je vidět, že jste si kostel pořádně neprohlédli. Vlevo i vpravo od oltáře jsou schodiště, po kterých je možné jít nahoru do malého muzea a vidět např. šatičky, které Jezulátko dostalo od Marie Terezie a mnoho dalších zajímavostí. Jako rodilá Pražačka je mým koníčkem poznávat památky v Praze.

No byla to hrůza. V 19 letech mně začaly padat vlasy a v 22 jsem byl plešatý. Doktoři tenkrát vůbec nevzali v potaz nějakou endokrinologii. Sníženou funkci mně zjistili až v 40 letech...

Paní Červená je dáma jak má být. Smekám před ní svůj pomyslný klobouk.

Moc hezký článek a k němu také krásné fotky. Ano, letos je to zatím s vláhou lepší, v lonském roce jsme pomalu na naší zahradě moc zelenou trávu neviděli, za to letos má krásný zelený koberec. Doufejme, že letos tak suché léto jako bylo v lonském roce nebude.

Mám na zahradě více druhů tulipánů, ale barvy se mísí mezi sebou. Dokonce se objevily červeno-bílé pruhované tulipány, ale bílé jsem nikdy neměla. Je to zajímavé, ale nové druhy, které si občas přikoupím, časem "zdivočí". Dělám něco špatně?

Hezký příběh ze života. Zakončení bylo víc než zajímavé.

Takové milé zbytečnosti, které potěší tvůrce, obdivovatele a příjemce, i prodejce. Já jim říkám větroplaši.

O kousek níž je článek Dany P. O stejné léčivce.

Na Olympské riviéře jsem byla asi před 13 lety. Kláštery Meteora byly cílem jednoho našeho výletu. Dva jsme navštívili, vedly k nim stovky schodů. Byl na ně kouzelný pohled. Také jsem byla na nějaké zřícenině hradu, možná to byl ten, který uvádíte. Na tento zájezd ale nevzpomínám ráda. Z letiště v Soluni to bylo autobusem ještě hrozně daleko. Ale nejhorší byla smečka toulavých psů, kteří se tam mezi sebou rvali o jídlo až do krve. Nedělala jsem pomalu nic jiného, než se starala o psy. Bylo to smutné.

Myslím si, že to je květ tulipánu.

Tak málo stačí k vítězství i prohře! Našim hráčům i tipujícím držím pěsti.

Bezpečnostní kontrolou jsem proházela před 2 dny na letišti v Las Palmas (Gando) a musela jsem jít i na test na drogy. Provdou se stěry z rukou a pak z příručního zavazadla, papírek pak byl vložen do nějakého přístroje a protože nejsem narkomanka, mohla jsem jít ke gate. Pokud létám s izraelkou společností ELAL je nutné projít před výdejem palubního lístku bezpečnostním pohovorem v Terminálu č.1 pracovníky izraelské bezpečnosti. A při zpětném návratu zase můžete mít sebou jakékoliv gely či tekutiny. Tento zákaz totiž platí jen v zemích EU. A poslední perlička: v Amstr.. na letišti Schipol pokud letíte např. z Maroka musíte projít bezpečnostním rámem, kde vás prohlížející pracovník uvidí docela nahého.

Pěkné, všechno může být pěkné. I stáří. A vy jste to pěkně popsala :-))

To věřím, že jsi pořádně lekla :-) Mne svého času děsilo podivné klepání. Bylo to brzy po úmrtí manžela, klepalo to vždy večer a v nepravidelnou dobu. Nedokázala jsem si to vysvětlit, ani určit, odkud se klepání ozývá. Až po pár týdnech jsem přišla na původce. :-) Ferda seděl těsně u dveří do prádelny a klepal do něj ocáskem. Asi vycítil, kdy mi je nejvíc smutno a snažil se na sebe upozornit :-)

Už datum narození směruje paní Dagmar k práci s lidmi a životní zkušenosti s nimi k dokonalosti. Přeji jí ještě hodně hezkých let.

Tohle je, Věrko, dobré na přemýšlení a zároveň i zábavné, člověk si připomene různé názvy, na které už zapomněl. Napadá mě jich ještě dost, tak jich dám jen pár, abych nezkazila hru ostatním. Byl jednou jeden dům. Dva modré balónky. Tři sestry. V šest ráno na letišti. Ročník jedenadvacet. Hlava XXII. Cesta kolem světa za 80 dní. Tisícročná včela.

To byl moc silný příběh, že jsem ho četla nadvakrát. A je jen dobře, že se ta prognóza nevyplnila.

Všechny filmy jsem viděla, některé mě nepřestanou bavit, některé už fakt nemusím. 17. je z francouzského filmu Knoflíková válka, ten klučík to říkal trochu jinak, ale podstata je stejná. Některé hlášky taky používám, třeba z filmů Z. Trošky, Vízner v Saturninovi nemá chybu, je to jeho životní role. Obrázky jsem samozřejmě poznala, Limonádový Joe je jedna z nejlepších komedii vůbec. Nedávno jsem se zase koukala. :-)