jo větru ani dešti neporučíš, kdyby nesvítilo celý rok, kde bychom asi byli? I ono, jako všichni lidé, má své rozmary, takže je musíme tolerovat, i když je to někdy hodně těžké

Zajímavé. Byl jsem operován na roštěp patra a dodnes si pamatuji s jakou rozkoší do mně sestra vpichovala desítek inj.jehel do obou dlaní. Pátral jsem co by to mohlo být za proceduru/ pochybuji že to byla akupunktura/. To jsem si tedy asi vymyslel ?

Přeji krásný den. Tak tenhle článek mne opravdu potěšil. Občas si totiž připadám "nějaká divná", když někoho takového potkám. V ten moment se mi začnou hlavou honit samé kritické myšlenky typu...proboha, to snad nemyslí vážně?...viděla se ráno v zrcadle?...atd. Patřím mezi ty dříve narozené, a tak si nakonec řeknu....teda ty už jsi fakt stará, když tohle kritizuješ...asi je to normální, vždyť lidí takto oblečených potkávám dost a dost. Po přečtení tohoto článku jsem zajásala.....hurá..nejsem sama, je nás " divných" víc. Eva

To jsou moc hezké snímky, díky. Na mě působí dost chladně různobarevné růže z Holandska, které tu prodávají v květinářstvích. Venku je to něco jiného.

Tak z bych jela určitě. Díky za pěkné fotky.

Muškáty mám ráda. Poprvé se mi podařilo, aby mi přes zimu 3 kusy neuhynuly. A jsou nádherné. V novém bytě s teplým sklepem je to kumšt.

V Řecku, tedy víc na ostrovech než na pevnině, jsem byla několikrát. Něco ze zde uvedených poznatků potvrzuji. Řekové jsou totiž, alespoň z pohledu nás turistů, velmi pohodoví a benevolentní, řada věcí je nevyvede z míry, ani čas. Nemůžu však souhlasit s tvrzením, že vedle dětí jsou pro ně božstvem i kočky a psi. Kočky nechávají svému osudu a psy často, jak mi řekla servírka na Olympské riviéře, dovezou autem z Athén do letoviska na pobřeží a tam je vyhodí. Viděla jsem spoustu zdivočelých vychrtlých psů, kteří se mezi sebou rvali o živobytí. Hrozná dovolená.

Soni, tvoje milionová chvilka zpříjemnila moji chvilku s i60. ☼

Ano, láska žije opravdu všude. Jenom to umět tak vyjádřit jako ty.

Kdo si hraje, nezlobí!

Tak to jsi si Nadičko mákla, fotky vydařené, prohlédla jsem si je hned dvakrát. Morčátkovské miminko, panda , surikaty, žirafky a irbis... vedou... ale všechny tvorečkové mne zaujali. Díky za prohlídku.

Je to jako ve sportu, vítěz může být vždy jen jeden, i když v tom sehrají roli různé okolnosti, první nemusí být skutečně nejlepší. Článek se mi líbí, je vidět, že má pan plukovník Pelčák vojenství a létání v krvi.

Už namám moc času jezdit na kole a také mě docela zlobí ,že kopec je pro mě už dost nepříjemný. Když nemohu ,tak slezu a vedu kolo do kopce a kochám se přírodou. Ale ve skutečnosti už je na mě kopec dost velká zátěž. Elektrokolo by asi bylo fajn ,ale na moje projížďky se nevyplatí.

Ta kočička je roztomilá

Kdybych se hodně snažila, líp bych to nenapsala. Ve vlastním tuku bych se smažila, i z myšlení to horko sálá.

Pěkné! Proč mám ale pocit, že se bude rozvíjet příběh z první části článku? :-)

Zámek v Libochovicích už jsem navštívila, má krásnou zahradu a byli jsme tam na výstavě bonsají. Stojí za návštěvu.

Moc pěkný článek.

Věro, z Tvého cyklu pranostik jsem doslova nadšená. Baví mě! Tentokrát mi dal zabrat svatý/á Praxed/a. Hledala jsem něco bližšího o mně neznámém svatém a ejhle, kde nic tu nic, jen další pranostika: "Svatá Praxeda pláčem usedá." Možná někdo další ze čtenářů doplní. Moc se mi líbí, kolik pranostik na červenec slibovalo našim předkům déšť, který se pozvolna stává vzácným. Budu sledovat odkud vítr v červenci věje, abych podchytila kde se láce děje a kam český senior nakupovat spěje. Těším se na další pokračování. Děkuji. Dík

Ať se holčině daří. Jíst se bude vždycky , takže dobrých kuchařek a kuchařů není nikdy dost. U nás skomírají restaurace, které nesehnaly žádné.