Marcelo, krásné výlet do dětství. Tatínek měl rád sojový suk - ten voněl, maminka italskou směs, opět vůně čokolády a já s bratrem mejdlíčka, gumové hady, žáby, lékorky, pendreky a další. Byl to krásný čas dětství... díky za článek

Také se ráda podívám do míst, kde jsem vyrůstala. A podobně jako Vás mě těší, když tam život alespoň trochu vzkvétá. Ráda bych viděla i další fotografie.

Nějak jsem nepochopila, jestli trabanty a wartburgy jezdí po ulicích nebo jsou vystavěny pro pstruhy v korytech potoků, na jejich vytření? Možná obojí? Každá legrace někde končí, tady je jí pro mě nějak moc najednou.

No je to citlivé téma, každý to psychicky ani fyzicky nezvládne. Nebo prostě z finančních důvodů nemůže být doma, mladí dnes mají hypotéky a jsou rádi, že vyjdou s penězi. My jsme se s manželem starali o moji maminku skoro 13 let, s tím, že já zůstala s ní doma, manžel chodil do práce a když byl doma pomáhal mi s ní. Bez něj bych to asi nezvládla, měla jsem v manželovi velkou oporu v tomto směru. Když měl víkendy volné, tak mi řekl, jeď se někam podívat, jsem doma, tak se odreaguj.Maminka dostala mrtvici v 77 letech 1,5 roku jsem bydlela s ní u ní v bytě aby si zvykla z nemocnice být v domácím prostředí, učila jsem ji psát, mluvit, toto vše zapomněla, chodili jsme s ní k logopedovi, ale doma pookřála, rozmluvila se a naučila znovu psát. Pak jsem se odstěhovala do svého bytu, ale denně jsem k ní docházela, na procházky jsme chodily spolu, co bylo třeba jsem udělala, byla dobrá do 86 let, pak začala padat a tak jsme si ji vzali k sobě, v devadesáti letech dostala druhou mrtvici, ta byla mnohem silnější a po 3 dnech v nemocnici zemřela, jsou to 3 roky, ale strašně mě chybí, jelikož už mám jen sestřenici a všechny tety zemřely, ani můj tatínek nežije, je mi mnohdy smutno a stále s manželem s láskou na maminku vzpomínáme.

Krásná óda na stáří, jen ten strom se nám někam zatoulal. :-)

Elenko, krásná pozvánka na Jesenicko :-)

Nádhera! Určitě navštívím. Jen prosím opravit titulek - ne Skleník ale Stekník.

Hezké!

Bezva tip, dobře zpracované.

Mám něco podobného včetně bylinek. Ale aby spolu mohly fungovat, musíte mít o vysazovaných druzích nezbytné informace.

Hezké.

Hurá, že jsem onen objekt aspoň trochu rozeznala.

Opalovacím krémům se celý život vyhýbám. Stárnu, a co? Stárnou všichni, i ti, co se snaží to maskovat. Pravdou ovšem je, že jsem se nikdy neopékala na slunci ve snaze být krásně opálená. V létě jsem bývala i bez toho. Tímto vyjadřuji pouze svůj postoj k používání opalovacích krémů a nikoho nenabádám k tomu, aby ho sdílel, natož uplatňoval. :-)

Sci-fi je moje oblíbená literatura, ale láká mě i kniha pro muže. :-)

K Vašemu závěrečnému dílu zajímavého vyprávění za sebe připíšu ještě několik svých skromných poznatků: Vím, že můj hostitel před jízdou autem trochu pil, říkali, že u nich je povoleno 0, 8 promile. Cesty autem s nimi byly krásné. Moc se mi líbilo pobřeží s dlouhatánským mostem a odvodněná území - poldry - s nově vzniklou hospodářskou půdou. Také můžu potvrdit, že všude jsou kola, mnoho jich není skutečně nijak připoutáno a asi slouží tomu, kdo je právě potřebuje. Jestli se mi něco nelíbilo v Amsterdamu, kde jsem byla služebně o mnoho let později, tak to byly všudypřítomné drogy. Nejen na ulicích a v prodejnách, ale byly cítit i v restauracích. Můžu říct, že v jedné jsem se během oběda pasivně docela citelně nafetovala. Za Vaše vyprávění, které vycházelo z osobního poznání země, moc děkuji.

Dodám: v životě nejmladších generací se odstranily autority (úcta ke starým lidem, ve škole vážený učitel, na vojně nadřízený, nemluvě o vlivu církve nebo kontrole od sousedů) a mnoho rodičů rezignuje, protože nemají dost času na děti, informační hluk je obrovský, reklama všudypřítomná, digitální technologie prodloužily dětem oči. A ještě jeden zásadní vliv, a to je dostatek. Ba nadbytek. V množství a v sortimentu. Pro děti je snáz dosažitelné to, co pro nás nebylo. Když jsme byli malí, museli jsme si mnoho věcí odpracovat, jiné jsme si museli „vytěšit“, toužit po nich, trápit se, museli jsme je nejdřív i dlouho NEMÍT. Dnes lze mít vše skoro hned. Nemyslím jen fast food či mít něco hned 2. den z e-shopu, je to okamžitá dosažitelnost kamarádů přes soc. sítě, okamžitá zábava atd. V mnoha případech se lidem ztrácí pocit hodnoty toho, co mají nebo čeho dosáhli. Čím míň úsilí tomu musí věnovat a čím méně porážek na cestě zažili, tím náročnější jsou vůči okolí a netrpělivější vůči sobě.

Zajímavý článek.

Hezké.

Cesty na Říp v přírodě i na fotce dovedou chytit za srdce!

Dano díky. Netřesky jsem léta mívala na balkoně a nikdy mi nekvetly.