Podobné hlášky mám od šestileté vnučky. Jak píšete, Jano, když je to doma, je to legrace. Mezi lidmi už to tak veselé nebývá. Zaparkovala jsem auto na parkovišti a u vedlejšího auta stál pán a kouřil. Vnučka se pěkně hlasitě ptá: "Babi, ten pán kouří? Jako náš děda? Ten děda, co furt chrápe na gauči?" Pánovi smíchy zaskočil kouř v krku, ale naštěstí jsme se neznali.

Kolikrát jsem v šoku, kolik jídla se zkazí a vyhodí. Vidím to i syna. Zažil jsem hlad a tak si jídla vážím / nepřeji to nikomu, ale takové chvíle by si asi měl každý člověk zažít - vážil by si všeho/.

Díky za bezvadné pranostiky.

Tady jsem zcela neznalá, nic mi neříká ani název.

Krásný dvůr je po dlouhá léta mým cílem vždycky dvakrát do roka. Na jaře a na podzim. Procházka parkem je krásný zážitek. Prohlídka zámku jedno za čas je příjemné zpestření. Úžasný klid.

Aleno, nejsi sama. Já to akorát říkám sama sobě a pak se nestačím divit.

To je mi úplně jedno. V 75 letech ?

Držím palce, znám co to obnáší.

Eleno, musela to být krásná dovolená stejně jako ty fotografie. P. S. Je to vrbina obecná.

Čím je to dáno, že neznám kromě Tebe nikoho, kdo má takovou schopnost vyjádřit slovy city tak, až srdce usedá? Jse ráda, že Tě znám :)

Mě vůbec neruší, žes napsala místo pouze o zahradě o víc věcech, úvahách, dojmech. Svědčí to o tom, že jsi vnímavá a řada věcí Tě nenechá jen nečinně přihlížet.

Zajímavé obrázky,ale jsou pro mě moc barevné. Mám raději jednoduchost. Přesto obdivuji Vaše nadšení. Dík.

Moc hezká inspirace . Účesy jsou krásné a slušivé, ale hodně záleží na kvalitě vlasů. Nejvíce jim sluší úsměv..

Mám ráda ostřejší jídla a určitě vyzkouším!

Super, další pranostiky jsou tady. Srpen mám moc ráda. Moji tři osudoví muži - otec, manžel i tchán se totiž v srpnu narodili.

Nakupuji přes e-shopy vesele a zatím jsem se nespálila. Naposledy se mi stalo, že v balíčku bylo něco jiného než jsem objednala. Trochu jsem se lekla, ale zavolala jsem do e-shopu a paní na druhé straně linky mi hned řekla, že už jen čeká, kdo se ozve. Vyměnila totiž dvě zásilky. Balíček jsem odevzdala bezplatně v úschovně a hned druhý den si tam vyzvedla ten správný, ve kterém bylo jako omluva ještě něco navíc jako dárek a omluva. Vše je o lidech a splést se může každý.

Hezká poezie.

To je výzva! Tak rychle nalistovat programy, co, kdy a kde, nabít baterky ve foťáku a hurá na lov. Těším se na všechny reportáže.

Tento mail jsem dostala už docela dávno a také mě zaujal. Není nad vlastní zkušenost, a ta je většinou nepřenosná. Škoda, že zmoudříme často až na té smrtelné posteli. A mnozí ani nemají to štěstí, aby vůbec měli nějakou postel pro život. S bohatstvím a možnostmi s tím spojenými se musí hodně špatně umírat. My, co tu necháme jen své zhuntované tělo, to budeme mít o chloupek lehčí. Nejvíc se mi líbí úplně poslední věta. Ta vyjadřuje všechno, co potřebuje smrtelník vědět. Skrývá se v ní nesmrtelnost.

Zřejmě jsem na to přišla. Pokud je to řeka, kterou myslím, má krátký název a je ženského rodu. Pokud se pletu, tak se omlouvám, jo a je to směrem SZ.