Rostlinku neznám, ale je velmi krásná kvetoucí a jako léčivka dvojnásobně zajímavá.

Moc hezké čtení a je krásné , že si Liduška splnila přání. Přeji ještě hodně krásných zážitků.

Evi,pozvání jsem přijala a jsem nesmírnė spokojená.Díky .

Ano jsou tací pacienti. A nenapadne je zajít k jinému lékaři. Bohužel. A nejhorší je že mají doma léky s prošlou dobou a mohou si i ublížit. A není nic jednoduššího než si nechat poradit. Ale je to někdy těžké. A přitom dávají nemalou finanční částku ze svého starobního důchodu za zbytečné léky.

Prima článek. Díky za tip na knihu.

Moc hezké, pro mne, bohužel, příliš daleko.

Malta je určitě moc krásná. Hlavně, že jste si to všichni užili. Fotky by to určitě potvrdily.

Zuzko, to je nádhera. Až se tají dech. Díky. ♥♥♥

Zajímavé čtení.Vzpomínala jsem na svou maminku a v očích měla slzy...

Celkem bych se vším v článku souhlasila, ale zaráží mne jedna věc. Socioložka L. Vidovičová a její kolegyně, které údajně prováděly výzkum, zařadily padesátileté osoby mezi mladé seniory? Pokud je mi známo, až do šedesáti let je to střední věk. Stáří začíná mezi 60 - 75 lety. Pokud sociologové špatně určují věkové kategorie, nakolik je potom takový výzkum objektivní a platný?

Asi jsem zelený typ s modrou šmouhou.

Díky, postupně si připomínám, co jsem před 25 lety trochu studovala i používala.

Uff.... Držím ti palce, nedej se. Ta džungle bambilionu předpisů a norem je fakt peklo.

Jak se jmenuje ten krásný penzion?

Naprosto souhlasím už s úvodním odstavcem. Zastavili jsme se v Lucemburku jen krátce na zpáteční cestě poznávacího zájezdu do Anglie, ale byla jsem okouzlena. Místem a vědomím, že stojím u krypty Jana Lucemburského.

Velmi zajímavý rozbor situací hraničících s psychickým týráním mužů, které je zřejmě právně neřešitelné. Dokud muž nereaguje - již nepříčetně. Zaujala mě Vaše slova " Pokoj dává jen vnukům, protože ti její řeči pouštějí hned druhým uchem ven". U muže by to nefungovalo? Nevzpomínám si teď na podobné případy v literatuře, popisující rodinné vztahy třeba v 19. století. A vůbec by byl zajímavý exkurz i do dávné historie po názvem "POD PANTOFLEM". Velmi lákavé téma i pro další článek, "O fenoménu P...", jenže já v něm žádné zkušenosti nemám. Málem jsem napsal "bohužel", ale správně je bohudík.

Při pohledu na ten kolos jsem si vzpomněla na údajně největší dělo na světě, které je turistickou atrakcí na Maltě u hlavního města Valetta. To je ale někde z druhé poloviny 19. století a mělo sloužit jako obrana proti Italům. Tahle novodobá obluda vypadá mnohem děsivěji, i když to je jen nápodoba části skutečně plánované funkční zbraně.

Moc hezký článek. Myslím, že každý má právo být svůj, když tím druhým nijak neškodí. Tohle je zrovna příklad toho, že ostatní podle zevnějšku vůbec nemusí poznat, co ten dotyčný v sobě prožívá.

Nádherný tip na aktivní dovolenou. Určitě vyzkoušíme!

Velmi pěkné. Děkuji za článek.