Je-li ten odhad až 20% týraných seniorů reálný, nemělo by to nechat v klidu žádného z profesionálních sociologů ve státní správě !!!

Neznám ji. Díky za hezkou charakteristiku.

Napsáno tak, že i když po ničem takovém netoužím, hned bych se tam vypravila.

Soničko moc hezké vyprávění o Šumavě. Také by se mi takové toulání líbilo. Třeba mi to jednou vyjde.

Šťastný to muž! Tak ať mu to vydrží co nejdéle. :-)

Jsem sova, v mladi jsem se tesila, ze na stari se zmenim na skrivanka a budu vitat slunecni paprsky, nic z toho se nestalo, do postele o pulnoci a rano si prispim. Nevyplnilo se to co jsem slysela v mladi ...jen pockej az budes stara budes vstavat se slepicemi.

Maruško, moc hezká pozvánka a fotky jsou taky pěkné. :-)

Myslím, že jsem našla. Je to odpočinkové místo.

Favority v Národním technickém muzeu jsem viděla. Na výstavě Jana Zrzavého jsme byly s Jitkou H. – můžeme jen doporučit. Obrazy a obrázky vystihuje Jitčin výraz „snové“. Mumie nemusím. Zajímavý by mohl být český design. Dala jsem do tipů.

Mělo by to být snadné, ale dokud tento princip nepochopíme, tak není.

Dobrá dvojice, z níž znám jen tu dámskou část. Díky.

Ve vašem podání i smutný příběh pobaví.

Ten je hezký… :-)

Kdykoliv jsme byli na dovolené v NDR vařila jsem ledvinky, které tam byly k dostání. U nás to byla podpultovka. Métský salám mi taky chutnal.

Pokud to byly, Jituš, Tvoje narozeniny, tak dodatečně gratuluji.

Pěkná bilance. Obdivuji váš přístup, pozitivní i racionální. Smekám před autorskou produktivitou. Gratuluji a přeji na Íčku i v životě další přínosné roky :-)

Zajímavý článek. Závěť už jsem napsala. Ale ne u advokáta. Protože nemám přímé dědice a se svou klaustrofobií bych nechtěla navěky skončit někde v piksle.

Kvalitní nábytek do zahrady je drahý, ale takový šikula je k nezaplacení. Ne každý to zvládne jako vy. Souhlasím s Ivanou.

Tolerance je takové ošemetné slovo. Toleruji ti, že jsi jiný než já. Proč? Skrývá se v tom myšlenka, že já jsem lepší. Ale budiž, nebudu slovíčkařit. Pojem je obecně akceptován a běžně užíván. Můj partner je o dost starší než já. Na rozdíl ode mne stále pracuje – učí na VŠ. Chodí ale o holi, zatímco já po operaci kolene se pohybuji svižně. Když spolu jdeme, své tempo mu samozřejmě přizpůsobím. Na elektrickém skútru si vyjede buď sám, nebo jdu s ním a jede pomaleji či na mě po pár metrech počká. Každý máme také svůj okruh zájmů. Když jsme spolu, vycházíme si vstříc. A myslí nám to oběma ještě dobře.

Je moc hezký, ale mé klaustrofobii by se v něm nelíbilo.