Ano, to přesně odpovídá. Přidám ještě kategorii řvounů. To jsou sousedi pode mnou, kteří mají malou holčičku, na kterou ustavičně křičí a křičí také hodně sami na sebe. Nemine dne, kdy by si takto nevyměňovali křikem názory... A jak správně píšete, stačí jeden dva...

Je spousta filmů a knih, do kterých člověk musí dozrát. Naopak ve svém věku zjišťuji, že to, co jsem milovala v mládí mě už neoslovuje, ale Michael Douglas jo :-) Seriál sice neznám, ale napsala jsi to moc hezky.

Aleno, to je velká paráda! Vladimíra Komárka jsem znala i já, můj táta byl jeho přítel, a nejen to, taky jeho lékař. Mám od Vladimíra spoustu grafiky, některé mi zdobí ložnici. Díky za krásný dopis.

Táta a dcera v harmonickém souzvuku, skvělé! Nemám tátu už přes čtvrt století, a tak obyčejně lidsky /ale zároveň přejícně/ závidím :-/ :-) Navíc právě dovršuji věk, kdy navždy odešel, a zjišťuji, jak byl vlastně "mladý," už jsem to někde psala. Ty nejvzácnější chvíle v životě se nacházejí v lidském porozumění, sdílení, v radostném pocitu z blízkosti, ... a nic nás neobdaruje víc, protože to, jak jsme se vedle někoho cítili, je zvenčí jiným směrem neovlivnitelné. Přeji vám v životě ještě hodně takových chvil.

Nezbývá než naučit se být ve střehu. To mimo jiné znamená nepodceňovat žádné varování. Takže děkuji a beru na vědomí.

Až teď zjišťuji, jak málo toho o Bulharsku vím. Děkuji za rozšíření obzoru v tomto oboru.

Jako vždy báječné počtení pro ráno nedělní. Kromě toho, že mě pobavilo, přimělo mě k zamyšlení o prarodičovství v naší rodině. Příliš málo použitelných prarodičů, tedy i drápů k zatínání. Ale ty zaťaté stojí za to!

:-) :-) Tyhle podprahové protistátnosti a ještě cizím jazykem, ještě jako John Wick... :-) :-)

Moc děkuji za tipy. Nejvíc se těším na Vekslačku - Scarlett Wilková je skvělá !!!

:-) :-) Ano ano, o hodnotách a půvabech žen nelze myslet než zmateně... :-) :-)

Zuzko, když zpívali se Simonkou swingovky, to byl opravdu zážitek, i když už byl na vozíčku, o který se Simonka opírala. Vypadali, že se rozsypou, ale ta muzika jim dala drive.

Jablko nepadlo daleko od stromu. Obě umělkyně mají fantazie na rozdávání a rozdávají. Obrazům nechybí vtip, barvy, ladnost ani poetičnost. Pro sebe je vnímám doslova jako léčivé. Moc děkuji za článek i za to, že jsem si tu krásu mohla prohlédnout aspoň virtuálně.

Děkuji za hezkou vzpomínku na učitele a školní léta :-)

Mrzí mě to. Pepíček bydlel kousek od nás. Dříve jsem ho potkávala v Kauflandu, nebo když chodil běhat do Obory Hvězda. Před covidem se ve Hvězdě pořádaly různé koncerty a občas tam zpíval swingovky se Simonovou. Byli neuvěřitelní. Na jeviště sotva došli, ale jakmile začala hrát hudba, swingovali tak, že z toho byli všichni odvázaní - mladí, staří i děti. Přiznám se, že na dechovku bych ale nešla.

Tak tam to známe, od nás to není daleko. Syn tam odtud má svatební fotky , bylo tam veselo. Párkrát jsem tam taky fotila.

Mám v obou očích čočky, tak musím být pozorná, co si tam kapu. V lékárně mi vždycky poradí. Chodím sice k očnímu lékaři, ale nejsem s ním spokojená.

Určitě máš pravdu v tom, že jsou Ukrajinci zvláštní, trochu zaostalí, se vstupem do EU by se mělo počkat, je tam korupce atd., ale to neopravňuje Rusáky útočit a nárokovat si jejich území. Pokud Ukrajina padne, máme je tu u nás za chvíli zpátky a toho bych se tedy dožít nechtěla.

Velmi zajímavé, text i foto.

Maruško, díky za bezva článek a úžasnou fotodokumentaci. No bylo to parádní a pohodové setkání! Jsem ráda, že se můžu zúčastnit aspoň takto virtuálně :-).

Tady je každá rada drahá. S takovým člověkem, který je umanutý a má tu svoji pravdu. Někteří mluví až o fascinaci zlem, pokud jde o současné politické dění (jak u nás doma nebo ve světě). Takovému jedinci je třeba domluvit a když domluva nepomáhá tak pohrozit, stejně jako malému dítěti...kterým se pomaličku člověk na stará kolena tak trochu stává...