Aktuální téma. Populace stárne, je užitečné jít tomu naproti pomocí, vzděláváním. Také je třeba zmínit, že sami senioři musí mít snahu zorientovat se alespoň v základech nových technologií. Občas se setkávám s přístupem: "Nic se učit nebudu, doteď jsem se bez toho obešel a žiju."

Mirku - máte dar - skvěle vyprávět, popsat, vyfotit. Jedna z nejlepších a nejhezčích reportáží z výletu, co jsem tu četla a shlédla. Děkuji za sdílení!

Krásné zátiší, tleskám.

Velmi krásné, článek i básnička. Tak nějak si představuji módu, ale neumím to tak hezky zformulovat.

Čest její památce. Věra Křesadlová byla sympatická herečka i výtvarnice. Upřímnou soustrast Petrovi, Matějovi a Radimovi.

Z tohoto článku je zcela zřejmé, že se moudrost nezískává jen věkem, ale hlavně pochopením života.

Teda to je nádhera! A ještě k tomu kousek historie. Budu se k vašemu článku s krásnými foto vracet pro potěšení oka. Děkuji, Jaromíre.

Jano, těžko napsat "moc pěkné, povedlo se", protože to musí být znepokojivé, vyčerpávající a otravně frustrující. Nezbývá než popřát, abyste už konečně došla do situace, kdy vás už ani nenapadne psát poezii s tímto námětem...;-) Takže přeju přísun zdraví! ♡♡♡♡

To samé bychom mohli říct o nedávném svátku Dušiček, vzpomínejme na naše zesnulé celý rok a ne jen o nějakých blbých Dušičkách, kdy nám prodejci nutí předražené věnce.

Díky za "průkopnický" článek a hezké fotky. Chápu, že spousta lidí Halloween "nemusí". Mně vůbec nevadí. Jako dítě jsem mívala hrůzu z kostlivců, bála jsem se smrťáků s kosou apod. (hodně k tomu přispěly Andersenovy pohádky s děsivými ilustracemi ve staré knize, kterou jsme měli doma, už jsem o tom psala víckrát). A právě Halloween tu úzkost a strach jakoby zmírňuje a téma smrti ukazuje z jiného úhlu. Neumím to lépe vyjádřit... zkrátka je lepší se "skamarádit" se všemi těmi příšerkami, než z nich mít děs a noční můry. A celou tu záležitost brát jako slavnost a vzpomínku na zesnulé - jak o tom psala Šárka B. ve skvělém článku o tradici v Mexiku. Já zase neuznávám svátek Valentýna, všechny ty kýčovité suvenýry, srdíčka, plyšáky se srdíčky... je to vyloženě komerční záležitost. Láska se má projevovat v každodenním životě a ne se obdarovávat "na povel" při svátku zamilovaných. Je to pouze můj názor a ještě jednou, Míšo, díky za tento příspěvek :-).

To je moc zajímavé. Obávám se, že tam budou dlouhé fronty.

Mám ráda tyto pohodově čisté retrospektivy, děkuji, Šárko.

Omlouvám se za hvězdičky, mělo být 5 *****

Se školní matematikou jsem byla vždy na štíru, tu nesmírnou vesmírnou, zdá se, chápu nadmíru. Vesmírnou krásu bych neobjevila, kdybych ji v sobě nenosila. Pro mě krásná myšlenka vyjádřená způsobem mně blízkým. Díky!

Konečně někdo...

Krásné vzpomínky na čtyřnohého chlupatého kamaráda. Úžasné psisko :-) Děkuji.

Paní Ivo, senioři byli určitě nadšeni vašim poetickým odpolednem. My jsme jako děvčata chodily na základní škole zpívat seniorům do Domovů důchodců. Jejich radost ve vyhaslých očích se nedá zapomenout. Ale co vám budu povídat..., tedy vlastně psát, víte o tom své. :-)

Prostě nám před drahnými lety zapomněli říci, že umělé tuky, jako Rama, Flora, Perla atd. lidský organizmus neumí zpracovat a ukládá je do cév. :-(

Hezkýýý...

Moc hezké, obsah i forma :-). Ráda čtu Vaše články, obzvláště ty s "razovitou ostravštinou". Ale ruština taky super. Jen se divím, že jste na stř. škole ruštinu neměli. My jsme maturovali povinně z češtiny, ruštiny, matematiky + zvolený předmět. To bylo na gymplu v r. 1981. Tak asi na průmyslovce to bylo jinak...