Moje klasické hodnocení: naprosto úžasný příměr. Jinak beze slov, která by všechno zkazila... :-). Díky, Zdeňku...

Skvělé a jaké pokuty padly od SZPI? Pokud šizení zákazníka nebude důsledně postihované, jsou informace tohoto typu k ničemu.

Tak bohužel ten článek je zadaný tak trochu pozdě...termíny Praha i Milešovka jsou pryč...

Silná a hluboká výpověď. Prožívám to spolu. I proto, že jsem doprovázel svoji maminku před x lety. Zanedbala nález bulky na prsu a do 2,5 roku odešla ... Prošel jsem s ní všechna nemocniční oddělení. Děkuji za Vaši odvahu a za tento článek.

Pane Jene, chudák kluk .... Pár biomatek ve svém okolí znám, naštěstí, díky věkovému rozdílu, pouze od vidění a z vyprávění svých přátel a známých, kteří je mají ve svých rodinách. Po ztrátě svého praktika jsem měla tu smůlu, že jsem se dostala do péče "biolékařky". Poté, co mi "našla" všechny existující civilizační choroby, které jsem si, dle jejího uvážení, způsobila sama, jsem přešla k jiné. Čímž jsem se najednou "zázračně" uzdravila, po chorobách ani památky :-)) Hrdinovi Vašeho příběhu přeji už jen vše dobré, Vám děkuji za pěkné počtení :-))

Nepohoršila, pobavila, psí kusy z lásky :-)

Roztomile nekonvenkčně naturalistické! A k tomu všemu ještě dobrý nápad! :-)

Pěkné, děkuji za krátké milé počtení :-)

Paní Ireno, vy jste vážně humoristka. Zasmála jsem se hned dvakrát, i když mi dnes vůbec není do smíchu. Vzhledem ke svému věku a stránkám, na kterých se nacházíme, beru toto hezké pojednání jako dejme tomu povídku, příběh ze života, někdo možná i sci-fi. :-) A vtip také neměl chybu. :-)

Pane Berko, vaše slova jsou krásná vize šťastného života. Souhlasit s nimi musí každý, kdo má takovou povahu jako vy. Bohužel v tomto ohledu nejsou všichni stejní. Podmínky, se kterými jste se musel potýkat vy, vás zřejmě zocelily. Někoho však mohou zničit. Optimizmem nabudíte optimistu, pesimistu může srazit k zemi. Mnozí by si i rádi ustlali, ale nemají kam. A věřte, nejsme tu jen proto, abychom byli za každou cenu šťastní. Někdy se o to štěstí musíme zasloužit, jindy třeba i poprat. Náš pocit štěstí je jen třešničkou na dortu života. A já vám ho, i všem ostatním včetně sebe, upřímně přeji.

To je opět strašák, včetně titulní fotografie. Hlavně ať lidé s "nasazeným broukem do hlavy", mají o čem přemýšlet :-(

Je to nový životní styl. Stačí se zastavit před domem se sousedy a prohodit pár vět, po sportu si sednout se spoluhráči na pivo, jít společně s rodinou či přáteli na túru, do kina, divadla, vykoupat se a je plných jiných aktivit, kde se lidé scházejí. Třeba venčení psa. Do OC já nutně nechodím. .

Prosté, hezké, čisté... :-)

Ano, "vypnout" je docela těžké, ale dá se naučit... :-)

"Anthony de Mello byl jednou při jedné neformální příležitosti požádán, aby řekl pár slov o svojí práci. Postavil se a začal vyprávět příběh, který potom i na přednáškách občas opakoval a který znáte z jeho knihy Ptačí zpěv. Řekl, k mému velkému údivu, že se ten příběh hodí i na mě." Musím konstatovat, že i na mě , neboť toto je úvod knížky od výše zmíněného autora, Bdělost, která i mně otevřela oči i mysl ♥♥♥

Toulavé psy jsem viděla i v Řecku. Vyzáblé, nemocné, obtěžující lidí v restauraci. Když jsme si objednali, dávala obsluha na stůl džbán s vodou na polití psů... To jsem měla Řekům za zle, že to neřešili.

Míšo, díky za další skvělý článek. Jak typické pro tuto dobu. Historie se stále dokola opakuje, a lidstvo není schopno se poučit ....

Hezké. Děkuji.

To jsem se zasmála... Díky za to.

Ach to rolování v mobilu - hvězdiček bych ráda přidala na šest :-)